Měl by trh s drogami regulovat stát? „Z legálních drog víme, že jsou modely, které fungují,“ říká protidrogový koordinátor Vobořil. Šéf protidrogové centrály tvrdí, že už teď má Česko unikátní systém.
Pervitin, se v Česku konzumuje nejvíce z Evropy. Zhruba pět Čechů z tisíce jsou rizikoví uživatelé pervitinu. Naopak méně než v jiných státy Evropy jsou zde rozšířené opiáty.
Věk uživatelů drog v Česku se zvyšuje, upozorňuje Viktor Mravčík, ředitel výzkumu vzdělávání ve Společnosti Podané ruce: „Dostávají se do věku, kdy trpí nemocemi, jakými zkrátka trpí starší lidé.“
„Jsme v ultrašetřícím režimu, nemůžeme vydat ani korunu navíc. Když bychom měli třeba havárii kotle, tak je strašně těžký sehnat na to peníze,“ říká vedoucí kontaktního centra v Praze David Pešek.
Podle údajů IKEMU je u nás mezi 40 až 60 tisíci lidí s hepatitidou typu C, většinou ve věku mezi 20 a 40 lety. Přibližně třetina z nich jsou aktivní uživatelé drog.
„Lidí, kteří drogy potřebují, je stále hodně. Závislí tak opouštějí své původní preference budivých či tlumivých látek a užívají cokoliv, co se jim povede sehnat,“ říká ředitelka adiktologické služby.
Travolta údajně prohlásil, že mezinárodní informační prostor vytváří pokřivené představy o mnohých věcech, které se odehrávají v Rusku. Mnozí lidé v USA to cítí a zprávám médií raději nedůvěřují.
Čtyřiadvacet lidí v pátek ráno podle upřesněných údajů zahynulo při požáru, který zachvátil rehabilitační středisko pro drogově závislé v ázerbájdžánské metropoli Baku.
Ruská okupace ukrajinského Krymu přinesla smrt lidem, kteří to nejspíš vůbec nečekali. Mezi oběťmi je víc než 100 lidí, kteří užívali tvrdé drogy, ale se svou závislostí chtěli bojovat. Jenže Rusko okamžitě po okupaci zavřelo všechna léčebná centra. Jak teď v Bruselu upozornila OSN, následky přišly brzy. Po smrti je podle odhadů už asi desetina z víc než 800 lidí, kteří léčebná centra využívali.
Českým Těšínem obcházejí nové hlídky. Na zádech mají šedozelené batohy s visačkou Renarkon a namísto rozdávání pokut nebo pout, pomáhají drogově závislým. Ve městě u polských hranic totiž podobně jako v dalších místech Moravskoslezského kraje roste počet narkomanů
Tomáš Němčík je zřejmě nejznámějším kroměřížským narkomanem. Celkem jedenadvacetkrát skončil na speciálním oddělení pro toxikomany v kroměřížské psychiatrické nemocnici. Teď chce varovat všechny, kteří by s drogami chtěli začít. Před několika dny dokončil autobiografickou knihu. Sepsal v ní svůj životní boj se závislostí.
Na Kroměřížsku se letos podle odborníků objevil rekordní počet uživatelů opia. Vyrábějí si ho z makovic. Ve srovnání s předchozími lety je uživatelů letos více zhruba o pětinu.
Pět milionů korun, které letos Brno nedalo na filmový festival Cinema Mundi, půjde do sociálních služeb. Dva záměry už schválila rada města - peníze podpoří například rozvoj centra pro drogově závislé na severu Brna v Bratislavské ulici.
Tvrdé drogy berou na Ústecku čím dál častěji i děti na druhém stupni základních škol. Odborná pomoc pro ně ale prakticky neexistuje. K-centrum v Ústí nad Labem pracuje až s lidmi od 15 let. S malými narkomany se ale setkávají terénní pracovníci nebo sociální kurátoři.
Na Karvinsku přibývá drogově závislých. Stále častěji jsou mezi nimi i děti mladší 15 let. Kromě marihuany sahají i po tvrdších drogách. Potvrzují to speciální centra, která pomáhají uživatelům drog. V některých místech Havířova například lidé pravidelně narážejí na injekční stříkačky.
Občanské sdružení Laxus rozjelo speciální odvykací program pro uživatele drog, jehož součástí jsou víkendové pobyty na farmě spojené s péčí o chovná zvířata, sportem a kolektivní terapií.
V Kroměříži od dubna končí terénní služba Kontaktního centra Plus pro drogově závislé. Loni jejich služeb přitom pravidelně využívalo dvaasedmdesát lidí. Vedení charitní organizace zdůvodňuje ukončení terénní varianty nezájmem radnice a její neochotou financovat tuto službu.
Až polovina pražských bezdomovců a drogově závislých lidí má nebo měla žloutenku typu C. Testy, které provedlo sdružení Sananim, žloutenku potvrdily u 31 procent testovaných lidí, dalších 26 procent se nechtělo testovat, protože tvrdili, že žloutenku určitě mají. Testy naopak neprokázaly výskyt viru HIV a tuberkulózy.