Rozhovor s Ladislavem Vrabelem, lídrem kandidátky Česká republika na 1. místě!
Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v červnových volbách do Evropského parlamentu. Na otázky moderátora odpovídá Ladislav Vrabel, lídr kandidátky Česká republika na 1. místě!
Můžete na úvod stručně v bodech říci tři hlavní priority, se kterými kandiduje hnutí Česká republika na 1. místě! v letošních volbách do Evropského parlamentu?
Dobrý den, samozřejmě můžu. Máme témat mnohem víc. Dokonce i na jediném plakátu, který jsme udělali jako předvolební, máme asi dvacet priorit. Ale z těch hlavních je to suverenita České republiky a mír. To jsou dvě hlavní témata.
Rozhovor s Ladislavem Vrabelem, lídrem kandidátky Česká republika na 1. místě!
Jak tyhle věci konkrétně chcete prosazovat v Evropském parlamentu? Není třeba suverenita České republiky spíš agendou pro domácí politiku, spíš pro českou Sněmovnu?
Částečně ano, částečně ne. Protože to, co se dneska děje, tak je tady určitý přechod pravomocí z jednotlivých států do Evropské unie. To znamená, to jsou věci, které se opravdu prohlasovávají a vytvářejí v Evropské unii. Takže částečně je to samozřejmě vždycky na členském státu, jak se k tomu postaví parlament, ale zároveň ty agendy se připravují v Evropské unii. Takže je to tak i tak. A to je taková odpověď.
A pokud jde o mír?
A pokud jde o mír, tak jsme měli nedávno takovou konferenci tady v Praze, kde jsem se bavil s některými europoslanci, protože v Evropském parlamentu občas jsem, občas tam děláme nějaké občanské aktivity. A to, co jsem chtěl udělat, je dát dohromady skupinu europoslanců, kteří by se pokoušeli vyvolat mírová jednání. Aby v Evropské unii taky zazněl hlas z druhé strany. Nejenom válku, válku, ale také mír. A mluvil jsem o tom třeba s panem poslancem Uhríkem (slovenský europoslanec zvolený za Kotlebovce – Ľudová strana Naše Slovensko – pozn. red.). Teď spolu spolupracujeme. Připravujeme taky mírové dny v Praze, kde budou různí europoslanci. Takže za mě ten cíl je v Evropském parlamentu začít prosazovat ten druhý směr, ten mírový. A k tomu je potřeba, aby do Evropského parlamentu prošli lidi, kteří jsou za mír, aby vytvořili takovouhle skupinu.
Možná někoho z našich posluchačů mohlo překvapit, když se podívá na váš program, že v těch prioritách, které jste před chvílí říkal, nebylo referendum o vystoupení Česka z Evropské unie a vůbec vystoupení Česka z Evropské unie. Znamená to, že to taková priorita není?
Nevím, jestli jste se koukal dobře, ale to je jedna z našich hlavních priorit.
Právě že jsem se díval, ale v těch třech jste to neříkal.
V těch třech jsem to neříkal, ne. V programu to samozřejmě máme dlouhodobě, protože kvůli tomu vzniklo hnutí Česká republika na 1. místě! Jako hnutí, které prosazuje suverenitu České republiky. To znamená, že vystoupit z Evropské unie je naší prioritou a nechceme referendum o vystoupení z Evropské unie, chceme vystoupit z Evropské unie.
Pardon, bez referenda?
Ano, budeme prosazovat za každou cenu vystoupení z Evropské unie, protože podle mě se Evropská unie rozpadne a bude to provázet něco podobného, jako když se rozpadal Sovětský svaz nebo Jugoslávie, může to být krvavé, takže za mě je tohleto priorita. Co se týče referenda, tak to máme u vystoupení z NATO, protože to si myslím, že o tom by skutečně měli lidi rozhodnout, tam to není úplně jasné. Ale co se týče Evropské unie, většina lidí chce vystoupit z Evropské unie, průzkumy to jasně ukazují, takže si myslím, že není potřeba dělat referendum. To je můj pocit.
Říkáte, že průzkumy to ukazují, viděl jsem v posledních týdnech průzkumy, které to neukazují, třeba průzkum Agentury STEM v rámci projektu Rozděleni Evropou. Ten tvrdil, že 60 procent lidí, pokud by bylo referendum o vystoupení z Evropské unie, tak by hlasovali pro setrvání v Evropské unii.
Dobře, to je průzkum, který jste viděl. U mě je přesvědčení, že v České republice většina lidí chce vystoupit z Evropské unie.
Máte nějakou analýzu, co by odchod z Evropské unie pro Česko znamenal, třeba z hlediska ekonomiky?
Co se týče ekonomiky, máme připravený plán v rámci změny systému, kvůli kterému jezdím po České republice a připravuji takovou změnu systému, která by měla nastat, jakmile bude Česká republika suverénní zemí. A v tom je třeba i změna daňového systému, to znamená změna kompletního ekonomického systému. Ale ten je možný pouze v případě, že vystoupíme z Evropské unie, protože, jak víme, Evropská unie má ve svých pravomocích, čtyři úrovně pravomocí a zrovna to hospodářství je čistě v dikci Evropské unie, takže tam opravdu, dokud nebudeme mít suverenitu, tak je těžko něco měnit.
Na druhé straně daně nejsou záležitostí evropskou, to znamená, daně se dají měnit na národní úrovni, když jste říkal, že byste je chtěl měnit. Ale vrátím se k té otázce, k té analýze. Ptám se třeba proto, že viceprezident hospodářské komory Tomáš Prouza nedávno v našem vysílání mluvil o jejich analýze, o tom, že kdybychom nebyli jako Česko v Evropské unii, tak že by mohla zaniknout pětina pracovních míst. Máte nějaké analýzy třeba toho, jak by to dopadlo a jestli by to dopadlo na pracovní trh v Česku?
Pane redaktore, v první řadě si nemyslím, že jsme Česko. Myslím si, že jsme Česká republika, takže to bych vás opravil. A co se týče analýzy, dívám se na to z dlouhodobého pohledu. Evropská unie nám vzala pravomoci, nemůžeme se jako Česká republika rozhodovat o tom, kam chceme jít do budoucna. To znamená, pro nás je stěžení nejdřív vystoupit z Evropské unie, a potom provést změny v České republice. A to samozřejmě nikdo nedokáže dohlédnout, jak by to bylo.
Co se týče třeba dotací, to je takové téma, které často lidi používají. Proč nemůžeme vystoupit z Evropské unie, že by lidi nebo firmy přišli o dotace? Tak za mě dotace do Evropské unie posíláme ve formě peněz a Evropská unie naše peníze potom přerozděluje firmám. To znamená, můžeme garantovat jako Česká republika, že firmy, které už mají dotační programy, že jim je necháme, třeba po dobu pěti let, aby se nebály, že zkrachují. A nemusíme peníze posílat do Evropské unie, a tudíž na ně nemusíme čekat z Evropské unie. To znamená, za mě se nás to ekonomicky nemusí dotknout vůbec, protože taky jednáme…
Rozumím tomu, na druhé straně jsem se ptal na něco trošku jiného. Máme poslední necelou minutu. Mluvil jste o tom, že je pro vás důležitý mír. Když se ohlédneme na začátek Evropské unie, tak právě francouzský ministr zahraničí Robert Schuman, když před 74 lety měl slavný projev o evropské integraci, tak mír byl tím hlavním důvodem, proč chtěl integrovat. Před chvílí jste říkal, že pokud by se Evropská unie nebo až se Evropská unie bude rozpadat, že hrozí války. Není třeba právě tohle důvod pro to, aby se všichni snažili o evropskou integraci, aby byl mír v Evropě?
Ne. Podívejte, to, co bylo, bylo. To, co je dneska Francie, tak dneska Francie prožívá už několik let skoro občanskou válku na svých ulicích. Je to druhá nejvíc zadlužená země v Evropě. A prezident Francie posílá vojáky, teď zrovna posílá francouzskou cizineckou legii na Ukrajinu.
Všechny rozhovory s kandidáty do europarlamentu najdete na zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
