Z prezidentské volby se stal životní styl. Přerušení výjezdů kandidátům prospělo, říká expertka Králová
Informace o kandidátech na novou hlavu státu se na občany valila ze všech stran, až se z toho stal podle Alžběty Králové pro některé životní styl. „Bylo to opravdu všude a o to větší příkopy budou, až bude řada lidí zklamaná, že se nenaplnilo jejich očekávání,“ říká Králová v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz, expertka na politický marketing.
Máme za sebou rekordní počet debatních duelů finalistů prezidentské volby. V roce 2018 připomínaly podle komentátorů spíš estrádu nebo sportovní zápas než diskusi. Jakou nálepku byste dala těm letošním a proč?
Debaty jsou ovlivněné osobnostmi kandidátů, takže jsou v každých volbách jiné. Jiná jsou ale i témata. Předtím jsme řešili téma migrace, letos téma války. V porovnání s rokem 2018 obě tyto volby spojuje pocit ohrožení. Oba kandidáti byli dobře připravení, vidíme, že Andrej Babiš je zkušený politik, který má za sebou řadu podobných debat, u Petra Pavla se jeho výkony postupně zlepšovaly. Mohli bychom to nazvat jako debaty dvou tváří, protože u některých debat to vypadalo, že je opanuje Babiš, ale často to bylo tím, že tahal z klobouku nějaká zavádějící tvrzení a ostatní to museli vyvracet. Dostali se tak do defenzivy, někdy i včetně samotného moderátora.
Na sociálních sítích jsme v bublinách. Politika na nich nebývá úspěšná, míní politolog
Číst článek
Po dopisech s náboji a výhrůžkách přišel zlom, vyzvalo se ke klidu a zejména Babiš byl často úplně jiný člověk. Když porovnáme jeho vystoupení na Novinky.cz se čtvrtečním vystoupením na televizi Nova, tak úplně změnil formu chování. Prezidentská volba se celkově valila na občany ze všech stran, stal se z toho trošku životní styl, bylo to opravdu všude a o to větší příkopy budou, až bude řada lidí zklamaná, že se nenaplnilo jejich očekávání a může opadnout jejich nadšení chodit volit.
Mohl ten rozdíl oproti roku 2018 také spočívat v tom, že Miloš Zeman je mnohem zkušenější a lepší rétor než oba letošní kandidáti?
Určitě, to také může sehrát svou roli. Zeman byl zvyklý, ví přesně, co se od něho očekává, jakým způsobem má reagovat, jak fungují média, jak dlouho má mluvit. Dokáže i využít publikum pozitivně i negativně na svou stranu, takže rozhodně tyto zkušenosti politického matadora v tom hrají roli.
Sledovat vše? Nemožné
Před prvním kolem se mluvilo o velké skupině voličů, kteří se rozhodují až těsně před hlasováním. Myslíte si, s odstupem dvou týdnů, že se najdou voliči, kteří se ještě rozhodovali na základě odvysílaných debat, nebo se spíš utvrzovali ve svém výběru?
Domnívám se, že většina lidí se spíše utvrzovala ve výběru, než že by se rozhodovali, jakému kandidátovi mají dát svůj hlas. V debatách si tak chtěli spíše potvrdit výkon svého kandidáta, že neudělal nějaký velký přešlap nebo velkou chybu. Existuje navíc jen malá skupina voličů, která se podle toho mohla rozhodovat, protože existuje ještě část nerozhodnutých voličů. Ve finále jsou navíc dva jasně vymezené protipóly dvou kandidátů, takže v takovém případě má volič spíš vybráno, než že by se nějaká většina lidí rozhodovala. Těch debat bylo opravdu hodně, celkový pocit z kandidátů tak ovlivňuje i to, na kterou diskusi se ten divák díval.
Najde se v Česku někdo, kdo se díval na všechny debaty?
Myslím si, že je to téměř nemožná věc. Snažím se sledovat opravdu maximum, ale i tak to není skoro možné s ohledem na život, který člověk vede. Nemyslím si, že by občané, kteří chodí do práce, starají se o děti, stíhali sledovat veškeré debaty.
„Mohlo mu to spíše pomoci, zrušil výjezdy do Kolína a do Příbrami, kde v prvním kole, i když těsně, vyhrál. Myslím si, že jeho tým si vyhodnotil, co je pro něj z hlediska strategie důležitější, navíc před Petrem Pavlem byly ještě dvě televizní debaty, které určovaly tempo hry.“
Alžběta Králová (expertka na politický marketing)
Pavel působil v nedělní debatě na ČT unaveně, následně ho na dva dny skolila nemoc, po návratu už byl energičtější. Mohla mu tato indispozice uškodit v tom, že předčasně ukončil kontaktní kampaň, nebo naopak pomoct, že nabral síly do nadcházejících debat?
Mohlo mu to spíše pomoci, zrušil výjezdy do Kolína a do Příbrami, kde v prvním kole, i když těsně, vyhrál. Myslím si, že jeho tým si vyhodnotil, co je pro něj z hlediska strategie důležitější, navíc před Petrem Pavlem byly ještě dvě televizní debaty, které určovaly tempo hry.
V České televizi působil opravdu unaveně a jeho tým nemohl riskovat, že se to bude opakovat nebo že se jeho zdravotní stav ještě zhorší a že by do nějakých nadcházejících debat nemohl vůbec dorazit. Jeho televizní vystoupení na Primě mělo drajv, bylo vidět, že je Pavel zpět v kondici, byl humorný, útočný. Nakonec to byl jeden z jeho nejlepších výkonů.
Důležitější je obraz na sítích
Jakou roli mohlo naopak hrát zrušení kontaktní kampaně obou kandidátů - Babiš to zdůvodnil obavou o bezpečnost a Pavel nemocí?
Ani u Babiše to nehrálo příliš velkou roli, jeho kontaktní kampaň vzbuzovala často velkou řadu emocí. Na všech jeho setkáních byla kromě skupiny podporovatelů také nemalá skupina odpůrců, kteří celý program narušovali, lidé pak často ani samotného Babiše neslyšeli, takže se jim ani nedivím, že to zrušili. Navíc ho volí hlavně starší a pasivnější občané, které je těžší aktivovat, aby přišli na náměstí a to setkání celkově poté nemá takový marketingový dosah.
‚Jako při výběru superstar.‘ Německá média podrobně sledují kampaň v Česku
Číst článek
Je podle vás důležitější to, jak takové setkání na náměstích vyzní na sociálních sítích, než zda se kandidátům přímo na místě podaří nějaké voliče přesvědčit?
Když se podíváme na příklad Pavlova setkání v Ostravě, tak si nemůžeme myslet, že když zaplní náměstí, tak ho bude celé město volit, ale přesto je to důležitý symbol. Následná fotka na sítích nebo v médiích zhmotňuje pocit, že v Babišově baště zaplní Pavel náměstí, vypadá to pak, že Pavel dominuje i v Ostravě. Velmi dobře to navíc prezentovali, jsou z toho hezké fotky, v tom případě by zrušený Kolín nebo Příbram neměly takový ohlas. Důležitý je tedy následný pocit a to, jak se to znásobí na sociálních sítích a v médiích.
Před druhým kolem rezonovalo v debatách, médiích i na sociálních sítích téma „strašení válkou“. Bylo to z hlediska politického marketingu správně zvolené téma v Babišově kampani?
Je otázka, co je to správně zvolené téma. Myslím si, že strašení válkou a mobilizací je přes čáru, ale problémem politického marketingu je, že zde neexistuje nějaký etický kodex. Na druhou stranu na jeho voliče to opravdu může fungovat, snažil se je mobilizovat tímto směrem a touto strategií. Od začátku druhého kola byl spíše outsiderem, musel hrát vabank, potřeboval získat radikálnější voliče ať už z SPD nebo dalších stran, které se nedostaly do Poslanecké sněmovny. Zároveň se tím snažil odradit voliče Pavla Fischera a Danuše Nerudové, proto zvolil tak velmi ostrou kampaň.
Pokud bychom to hodnotili tedy tak, zda se Babišovi podařilo tímto tématem zmobilizovat své voliče a získat nějaké nové, bylo to správně nastavené téma?
To uvidíme opravdu až u výsledků voleb, nedokážu to takto odhadnout. Myslím si ale, že Babiš potřeboval z hlediska strategie zahrát vabank. V prvním kole bodoval spíše v chudších regionech, kde je menší vzdělanost, více exekucí, na tyto voliče to mohlo působit a také působil. To jsme mohli vidět, když Pavel dělal kontaktní kampaň v Ostravě, tak se ho na to spoustu lidí ptalo, spoustu jich mělo strach z mobilizace.
