Ovlivňování voleb? V Moldavě nebudou hlasovat desítky obyvatel, kteří se v poslední době ‚přistěhovali‘
Některé obce v Česku se potýkají s přílivem desítek nových obyvatel. I když je tam nikdo nezná, hlásí se k trvalému pobytu. Podle starostů může jít o snahu ovlivnit výsledek nadcházejících komunálních voleb. Část obcí se už proto rozhodla, že tyto obyvatele vyškrtne ze seznamu voličů. Volby se přitom konají již tento pátek a sobotu.
Obec Moldava v Krušných horách měla na konci srpna kolem 170 obyvatel. V září se do ní přistěhovalo 23 lidí, většinou dospělí muži. Podle nezávislé starostky Lenky Novákové, která letos kandiduje, to vzhledem k nízkému počtu hlasujících může volby výrazně ovlivnit.
„Domníváme se, že je to ovlivňování volebních výsledků. Nemůžeme ale předjímat, koho budou ti nově přistěhovalí obyvatelé volit,“ podotýká pro Radiožurnál.
Moldava se nakonec rozhodla 46 lidí vyškrtnout ze seznamu voličů.
„Osoby nejsou jejími občany, v obci nebydlí, a pokud v některých objektech dočasně přebývají, má jejich pobyt ryze přechodnou povahu bez vytvoření nebo založení občanského nebo obdobného vztahu k obci,“ uvedla v oficiálním dokumentu Nováková.
Pokud s rozhodnutím nesouhlasí, mohou se v první řadě obrátit na obecní úřad, později případně na soud nebo také podat povolební stížnost na neplatnost voleb. „Je pak na obecním úřadu, aby prokázal oprávněnost vyškrtnutí fyzické osoby ze seznamu voličů,“ upozornil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Jak se liší stranické, věkové i genderové složení kandidátek? Milion komunálních politiků v přehledné aplikaci
Číst článek
Dění v horské obci aktuálně prověřuje policie. Na Moldavu se lidé před komunálními volbami stěhují opakovaně – stalo se to i v roce 2018. Volbami se tehdy zabýval Krajský soud v Ústí nad Labem, jejich opakování ale nenařídil.
Stížnost na průběh komunálních voleb zamítl stejný soud i v roce 2005. Tehdy se před komunálními volbami do obce přihlásilo 41 nových obyvatel.
V roce 2014 bylo na Moldavě 130 voličů, před čtyřmi lety 144 a volební účast tady byla nejvyšší z celého okresu – 82 procent.
Domy určené k demolici
Podobných míst je ale v Česku více. Do obce Lipová na Chebsku se v uplynulých šesti týdnech přihlásilo k trvalému pobytu přes 30 lidí. Je to zhruba tolik jako za uplynulé dva roky. Většina z nich je plnoletá, má volební právo a podle nezávislého starosty Vladimíra Dudy jde o zcela jasný záměr změnit poměr sil před komunálními volbami.
Volební právo v Lipové má 613 lidí. Při průměrné volební účasti v komunálních volbách, která je 65 procent, půjde volit zhruba 400 lidí.
1:40
Kroužkování kandidátů není jako křížkování. Jak funguje přepočet mandátů v komunálních volbách?
Číst článek
Podobný případ se stal i v Bedřichově na Jablonecku. Podle nezávislého starosty Petra Holuba, který kandiduje v těchto volbách, přibyla řada nových obyvatel i před minulými volbami.
Letos se tam k trvalému pobytu nově hlásilo přes dvacet lidí. Po medializaci případu lidé, kteří avizovali, že se přijdou přihlásit, nakonec nedorazili. Podle starosty tak zůstává šest takzvaných černých duší.
V horském letovisku v Jizerských horách je zhruba 290 voličů. V tomto případě starosta i řekl, na jaké adresy se noví lidé hlásili.
„Jsou to dva objekty určené k demolici. Nicméně stále mají číslo popisné. Nikdo tam ale nebydlí, ani to tam není k obývání,“ přibližuje.
Zmíněných šest lidí jsou necelá tři procenta voličů, takže by to výsledky podle starosty ovlivnit nemělo, a proto nakonec podnět na policii nepodal.
Rozhodnout může soud
Pokud by měl někdo podezření, že při volbách došlo k porušení zákona, může podle mluvčího ministerstva vnitra podat návrh na neplatnost hlasování nebo volbu kandidáta ke krajskému soudu, a to nejpozději do 10 dnů od vyhlášení výsledků voleb.
„Pokud se prokáže, že změna bydliště byla ryze účelová, mohlo by to být klasifikováno i jako trestný čin maření voleb,“ upozorňuje Krátoška. Za takový přečit hrozí podle něj až tři roky vězení.
Kvůli přistěhování obyvatel už soud v minulosti nařídil opakování voleb například v Karlově Studánce na Bruntálsku. Krajský soud v Ostravě tehdy původně návrh stěžovatelů odmítl, jeho rozhodnutí ale zrušil Ústavní soud.
