Vědcům komplikují pozorování rysů zloději. Kradou fotopasti

Vědci chtějí získat přesnější představy o životě rysů na Šumavě. Činnost jim ale ztěžují zloději. Na české straně prý kradou fotoaparáty, které zaznamenávají pohyb šelem po území národních parků Bavorský les a Šumava.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Území Šumavy sledované rysími hlídkami je označené letáky

Území Šumavy sledované rysími hlídkami je označené letáky | Foto: Lucie Husárová 1

„Když jsme porovnávali ztráty za etapu monitoringu z listopadu 2009 až jara 2010, tak se na české straně ztratilo třináct přístrojů, kdežto na německé jen tři nebo čtyři,“ řekla členka mezinárodního vědeckého týmu Kristina Daniszová. Nejvíce ztrát pak bylo zaznamenáno u Železné Rudy. Celý projekt, který je spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce EU, tak krádeže značně komplikují.

Přehrát

00:00 / 00:00

Členka mezinárodního vědeckého týmu Kristina Daniszová ve Světě o jedné.

Zvěř se pozoruje převážně v zimních měsících, kdy se mohou sledovat i stopy na sněhu. „Práce je velmi náročná, takže máme spoustu pomocníků. Nejvíce nám pomáhají strážci národního parku, bez jejich pomoci by se nám nepodařilo obsáhnout tak velké území, jak se nám zatím daří,“ řekla Daniszová.

Monitoring probíhá pomocí nepřímého pozorování zvěře. „Ať už to jsou stopy nebo jiné pobytové znaky. Další metodou je telemetrie, kdy některá zvířata dostala obojek a jsou sledována pomocí GPS telemetrie. Sledujeme také kořist, u které využíváme právě fotopastí, už od roku 2006,“ upřesnila Daniszová.

Fotopasti pak jsou jednoduché přístroje, které jsou schopny reagovat na pohyb a zaznamenat barevný snímek. „My ho používáme s bleskem, aby byly snímky dostatečně kvalitní a abychom mohli podle kresby na rysí srsti jednotlivé jedince od sebe rozlišit,“ podotkla Kristina Daniszová.

Rys ostrovid byl na Šumavě zcela vyhuben v polovině 19. století. V 80. letech tam vypustili sedmnáct kusů. Nyní jich v oblasti žijí podle odhadů desítky. „Vzhledem k tomu, že jsou pravidelně zaznamenávány rodinné skupiny, znamená to, že populace je poměrně v dobré kondici,“ dodala Daniszová.

Helena Berková, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme