Rtuť se na Floridě dostává do vody při spalování městského odpadu a bakterie v mokřinách ji konvertují na sloučeninu metylrtuť, která je ze všech forem rtuti nejtoxičtější a snadno se kumuluje v potravním řetězci. Ekologové z Floridské univerzity v Gainesville z divočiny odchytili více než stovku mláďat mláďat ibisů bílých (Eudocimus albus), které rozdělili do několika skupin a chovali v zajetí po dobu tří let. Jednotlivé skupiny se lišily obsahem rtuti, který ptáci dostávali v potravě. Vědci průběžně hodnotili jak obsah rtuti v krvi ptáků, tak jejich chování.

Výsledky studie ukázaly, že samci ze skupiny, která byla vystavena nejvyšším koncentracím rtuti, mají značný sklon k homosexualitě. U ibisů nejsou homosexuální páry neznámé, ale obvykle vznikají při nedostatku samic. Ptáci chovaní v zajetí měli kolem sebe samic víc než dost, ale přesto si 55 % samečků zvolilo partnera stejného pohlaví.

Mechanismus tohoto efektu zatím neznáme, ale je možné, že rtuť narušuje endokrinní systém ibisů a tím i hladinu pohlavního hormonu testosteronu. Jestli jsou vůči rtuti podobně vnímavé i jiné druhy vodních ptáků či jiných živočichů, zatím také není jasné.

Zdroj: Proceedings of the Royal Society B, NatureNews, ScienceNow

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít