Pražská zoo slavnostně otevře údolí slonů a pavilon hrochů
Pražská zoo dokončila nový areál velkých savců a v sobotu uspořádá jeho otevření. Na moderní komplex, který je novým zázemím hrochů a slonů, se čekalo tři roky. Slavnostní program začne čtvrt hodiny před jedenáctou.
Zoologickou zahradou se rozezní česká lidová hudba. Představena ale bude i kultura ze Srí Lanky. V průběhu odpoledního programu se totiž oficiálně předají zahradě dvě srílanské slonice Tamara a Janita, které do Čech dorazily zhruba před šesti měsíci.
V půl čtvrté pak premiér Petr Nečas z ODS slavnostně přestřihne pásku a oba pavilony budovu zpřístupněné veřejnosti.
Nový sloninec je rozdělen na dvě hlavní části. První z nich má tři venkovní výběhy o rozloze 8,5 tisíce metrů čtverečních a slouží jako expozice pro návštěvníky. Vnitřní část je pak spíše účelová a je hlavním zázemím slonů.
Zázemí pavilonu si mohou návštěvníci prohlídnout z vyhlídky, vysvětluje chovatel savců Pavel Brandl. „Před námi jsou dvě společné prostory pro slony. Kromě těch společných prostor tady vidíme jednotlivá boxová stání,“ popisuje Brandl.
Soukromí se slonům hodí
Boxů je podle jeho slov celkem osm. Sloni mají kromě toho k dispozici bazén. Velké části areálu nejsou vidět, takže se zvířata mohou schovat. Zoologická zahrada původně vůbec nechtěla, aby do pavilonu slonů mohli návštěvníci nahlížet.
Nakonec se ale rozhodla vybudovat pro ně alespoň malou vyhlídku. Soukromí, které slonům nabízí vnitřní část, se podle Brandla projevilo na zvířatech už po třech týdnech.
„Dneska máme překvapivě rychle vytvořenou poměrně kompaktní sloní rodinu, hlavně to jádro, které tvoří matka Dona, její dvě slůňata, Toňa a to pražské první slůně, které se narodilo 11. února, a dvě samice ze Srí Lanky,“ upřesňuje chovatel. Srílanské slonice přitom hrají pro slůňata roli tet.
Lávka by měla návštěvníky zavést až do pavilonu hrochů, který je expozičním areálem. Novinkou je, že návštěvníci mohou pozorovat hrochy při plavání za skleněnou stěnou. Ředitel Miroslav Bobek to označil za zvířecí krasoplavbu.
„Železobetonová konstrukce se zabalila do umělých skal. Je tam počítáno se živou zelení, máme tam hodně UV záření, které kytičky potřebují, takže tam se prostě budou návštěvníci dívat pěkně v teple i v zimě na hrochy pod vodou,“ říká vedoucí Stavebního oddělení ZOO Praha Petr Sumerauer.
Stavba, kterou financovalo hlavní město, stála přes půl miliardy korun. Jen cena slonince se vyšplhala na 300 milionů. Podle Bobka to sice je nesmírně vysoká suma, v porovnání se západní Evropou, kde se náklady vyšplhávají až na dvojnásobek, to ale není nijak dramatické.
