Jeskynní medvědy vyhubili lidé
Klima je v tom nevinně, osud jeskynních medvědů mají na svědomí naši předkové. Jen těžko jim to však můžeme vyčítat – vždyť jenom hledali vhodný domov.
Jednou z nejpůsobivějších pravěkých šelem, s nimiž se naši předkové utkávali, byl medvěd jeskynní (Ursus spelaeus). Vyhynul asi před 24 000 let, i když na některých místech – například na severozápadě Pyrenejského poloostrova - přežíval o něco déle. Doba vymírání medvědů spadá do doby ochlazení klimatu před 18 až 25 000 let. Klimatickým změnám se dnes hází na vrub všechno možné, tak proč ne také vyhynutí medvědů jeskynních? V chladu méně rostou rostliny a medvěd jeskynní byl podle všeho vegetarián.
Nová studie takové zjednodušení odmítá. Mezinárodní tým vědců zveřejnil výsledky studie mitochondriální DNA jeskynních medvědů, která pocházela z koster nalezených na Sibiři, Ukrajině, ve střední Evropě a na Pyrenejském poloostrově. Výsledky ukazují, že počty medvědů poklesly před 35 000 let a jejich genetická diverzita se začala povážlivě snižovat už před 50 000 let – tedy v období, kdy klima žádné vrtochy právě nepředvádělo. Došlo ale k jiné význačné události: kontinent začali zabydlovat lidé.
Během své expanze zabírali jeskyně, na kterých byli jeskynní medvědi životně závislí. Pokud jeskynní medvěd nenašel vhodnou jeskyni, nemohl se pořádně uložit k hibernaci a přežít drsnou zimu. Jeho menší příbuzní medvědi hnědí (Ursus arctos) dokázali zazimovat i v jiném prostředí – a právě díky tomu soužití po boku člověka dokázali ustát.
