„Zlato hlupáků“ živí oceány
Nanočástice pyritu z hydrotermálních komínů jsou bohatým zdrojem železa pro věčně hladové oceánské bakterie.
Stejně jako lidé i bakterie a fytoplankton žijící v oceánech potřebují ke svému růstu železo. A získávají jej i z jednoho nečekaného zdroje: hydrotermálních komínů na dně oceánů, které „vyfukují“ horkou vodu plnou minerálních látek z nitra Země. Mezi nimi je i sloučenina železa a síry známá jako pyrit (FeS2) nebo také jako „zlato hlupáků“. Tuto přezdívku si pyrit získal jak pro svou zlatou barvu, tak kvůli tomu, že někdy provází malá množství skutečného zlata. O tom, že oblaka vyfukované vody pyrit obsahují, víme už delší dobu. Předpokládalo se však, že jeho částice jsou relativně velké a rychle klesají na dno moře.
Výzkum vědců z Delawareské univerzity a dalších institucí však ukázal, že hydrotermální komíny „chrlí“ významné množství částic pyritu, jejichž průměr je tisíckrát menší než průměr lidského vlasu. Tyto nanočástice jsou natolik malé, že neklesají ke dnu a volně se šíří na dlouhé vzdálenosti a do povrchových vrstev oceánu. V mořské vodě pomalu oxidují a do vody přitom uvolňují životadárné železo, které mohou využívat bakterie a fytoplankton.
Zdroj: NSF
