Před 660 lety byl Karel IV. v milánské kapli korunován králem Lombardie
Před 660 lety se český král Karel IV. vydal na cestu do Říma, kde ho papež korunoval císařem Svaté říše římské. Ještě předtím, v lednu 1355 se v Miláně stal i lombardským králem. A právě tuto historickou událost si Češi i Italové připomněli v areálu milánské baziliky sv. Ambrože. Tedy přesně v místech, kde ‚největší Čech‘ Karel IV. korunu slavnostně přijal.
Zvony věže baziliky sv. Ambrože, tedy patrona Milána, se rozléhají nad centrem někdejšího královského města, podobně jako před 660 lety.
Tehdy po dlažbě románského kostela kráčel i římsko-německý a český král Karel IV. Lombardskou korunu ale přijal v sousední, mnohem menší kapli.
„Nacházíme se v kapli sv. Zikmunda stojící v sousedství baziliky sv. Ambrože, kde byli králové vždy korunováni. Proč si ale Karel IV. vybral tento menší a skromnější svatostánek? Přál si to proto, že z Francie do Prahy přivezl ostatky tohoto světce, tedy sv. Zikmunda. A pak i jeho syn se jmenoval Zikmund,“ vysvětluje Carlo Capponi z milánské arcidiecéze.
V lednu roku 1355 přijal Karel IV. železnou korunu krále Lombardie. V Miláně natáčel reportér Robert Mikoláš
Před oltářem je zcela výjimečně vystavena kopie koruny, kterou byl Karel IV. v lednu 1355 v Miláně korunován:
„Tady vidíme třicet let starou kopii železné koruny. A železné proto, že je do ní vložen železný pásek považovaný za hřeb z Kristova kříže. Samotný originál pocházející z 2. poloviny 9. století je ale jinak zlatý a zdobí ho emaily a drahokamy,“ ukazuje Carlo Capponi.
Obě koruny jsou dnes uloženy v Monze, kopii proto do Milána přivezl zdejší český honorární konzul právě jen u příležitosti vzpomínkové akce.
„Je tu vystavena jen dnes. Jen díky konferenci pořádané na počest Karla IV., aby si kopii železné koruny mohli její účastníci – Češi i Italové – prohlédnout,“ vysvětluje Giorgio Aletti, zatímco kolem cvakají spouště fotoaparátů i mobilních telefonů.
Všichni si chtějí prohlédnout korunu, která díky Karlu IV. přinesla do zdejších končin relativní klid, jak potvrzuje profesor Andrea Dallanoce:
„Nejdůležitější bylo, že zajistil politickou stabilitu, že nedocházelo k dalším krizím mezi Milánem a ostatními městy. A podobné to bylo i v případě samotného papežského stolce.“
V bazilice sv. Ambrože mezitím začala mše, která se v tomto kostele pravidelně sloužila i v dobách vlády Karla IV., panovníka, na kterého mnozí nejen v České republice, ale také Itálii dodnes vzpomínají.
