Historici se snaží v Orlických horách doložit první středověká osídlení
Je to více než 8 století, co do údolí východočeských Orlických hor přišli první osadníci a panské rody. Poblíž potoků začala vznikat středověká sídla, jejichž zbytky jsou v obci Velký Uhřínov vidět dodnes. Historici se společně s archeology dohadují, jak v tomto místě za dávných dob lidé žili. Jedním z badatelů je i Martin Kosař. Se svojí studií o středověkém osídlení v Orlických horách se teď snaží uspět v prestižní vědecké soutěži Česká hlava.
„Půjdeme se teď podívat na horní část Velkého Uhřínova, kde pravděpodobně vzniklo jádro osídlení,“ popisuje historik Martin Kosař, který prochází obcí Velký Uhřínov v Orlických horách. Právě tady ve východních Čechách, 700 metrů nad mořem, hledá místo, kde se už ve středověku usazovaly první panské rody a na kopcích mezi potoky vznikaly první středověké vesnice a později i šlechtická sídla.
Ze zřícenin a také z archivních dokumentů se Martin Kosař snaží poskládat příběhy lidí, kteří přišli pravděpodobně z Holandska a v Uhřínově psali dějiny už zřejmě od 12. století. „Tato skalka nad námi, to jsou stopy uhřínovského sídla. To, že to bylo první osídlení, se dá předpokládat z toho, že lokalita má velice jednoduchý charakter,“ přibližuje Kosař.
Takováto místa byla podle něj příhodná pro zakládání sídel. „Je kolem toho prostor, jsme vlastně na placce, kde se dalo fungovat zemědělsky, což platí dodneška,“ doplňuje. Poskládat události z dob dávno minulých není v místě Velkého Uhřínova prý nic jednoduchého. Historická fakta vycházejí jen z velmi omezených zdrojů, například katastrálních map a dalších dokumentů.
„První nejucelenější sada informací – záznamy, které jsou v konfirmačních a erekčních knihách – to znamená pojištění majetku církvi,“ vysvětluje třiatřicetiletý historik. Jak takové středověké osídlení ale mohlo doopravdy vypadat, je možné dobře ilustrovat už dnes. Nedaleko Uhřínova je archeologický skanzen Villa Nova, který je věrnou kopií tehdejší vsi. Lidé tady žili v proutěných a roubených polozemnicích, domech zahloubených více než jeden metr pod povrchem země.
„Je to zahloubené částečně v terénu. Bylo to poměrně energeticky výhodné. Když se tady zatopilo, vznikl určitý tepelný režim – ohniště bylo v rohu,“ popisuje Kosař. Bádání o sídlech v Orlických horách bude podle něj trvat ještě dlouhá léta. Už teď se mu ale podařilo se svoji studií položil základy k dalšímu zkoumání. Doufá také, že se svým výzkumem uspěje na podzim i v prestižní české vědecké soutěži Česká hlava.
Zvětšit mapu
