Část programu Mene Tekel se věnuje i Rumunsku, Rakousku nebo Číně
V Praze v pondělí začíná kulturní mezinárodní festival proti totalitě, zlu a násilí pod názvem Mene Tekel. Týdenní program s dokumentárními filmy, debatami, výstavami a koncerty vznikl podle jeho tvůrců jako reakce na nezájem společnosti o osud politických vězňů 50. let. A také na to, že se o tomto období dost neučí na školách.
Program šestého ročníku mezinárodního projektu poběží celý týden. Dopolední vzdělávací programy se zaměřují především na školy. Nechybí ani cyklus tématických filmů v kině Ponrepo, koncerty s názvem Rockem proti totalitě v klubu Vagon nebo svědectví bývalých politických vězňů.
„Letos jsme se zaměřili spíš na osudy obyčejných lidí, kteří se ovšem díky své neobyčejné vnitřní etické síle stávají vlastně lidmi vyvolenými a neobyčejnými. Jsou tam příběhy těch, kteří se dokázali postavit totalitě, dokázali se postavit proti tyranům, kteří ve své pýše se prohlašovali za všemocné pány světa,“ přibližuje autor projektu Jan Řeřicha z občanského sdružení Umění bez bariér.
Samotné zahájení pak proběhne dnes v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze ve tři odpoledne. V úterý poběží například kolokvium na téma armáda a totalita.
Ve středu budou moci lidé zavítat třeba do kina Ponrepo na Den Rumunska nebo ve čtvrtek do Městské knihovny na Den pro svobodnou Čínu, kde bude za přítomnosti čínské vězenkyně svědomí promítán vzácný dokumentární film Deset let odvahy.
„Přijede sem úžasná paní Lu Š-pching, která prožila vězení. Ty její zkušenosti, které jsou již popsány někde nebo o kterých jsme s ní hovořili, jsou naprosto srovnatelné. A když jsme to třeba probírali v Konfederaci, tak ti političtí vězní říkají – to je úplně stejné, co jsme prožívali my v těch 50. letech,“ říká Řeřicha.
Spoluzakladatel festivalu Mene Tekel Jan Řeřicha byl hostem Světa o desáté Rádia Česko
Na pátek si pořadatelé naplánovali uvedení filmu rakouské historičky a režisérky Anity Lackenberger Ztracený život — ženy v sovětském gulagu, který se bude promítat v rámci Dne Rakouska. Lackenberger ale natočila i dokument o utrpení žen v Africe nazvaný Vládkyně pouště, který bude také na programu večera.
Stěžejní částí festivalu je výstava Perzekuce příslušníků československé armády po únoru 1948. V sobotu od dvou hodin se proto odehraje rekonstrukce politického procesu s válečným letcem RAF.
„Jedna z největších osobností našich novodobých dějin je jistě major letectva Josef Bryks, jehož politický proces, vlastně dva politické procesy, ve kterých byl odsouzen v 50. letech, budeme rekonstruovat společně se studenty právnické fakulty v porotní síni vrchního soudu na Pankráci,“ doplňuje Řeřicha.
Oficiální hlavní program uzavírá v neděli ekumenická bohoslužba ve svatovítské katedrále.
Zlo a zneužívání moci jsou věčné, říká autor projektu
V rámci festivalu se uskuteční i mnoho koncertů nebo výstav. Například již od pondělí se mohou lidé v Karolinu poprvé seznámit s projektem Stopy paměti. Unikátní soubor portrétů a zvukových nahrávek od fotografa Jiřího Doležela zachycuje lidi, kteří prošli koncentračními tábory za nacistického i komunistického režimu.
„Je to portrétní fotografie, která vznikala v přirozeném prostředí pamětníka. Ne vždy fotím lidi v daný den, kdy se rozhovor uskuteční, častokrát se ještě vracím. Oni jsou třeba unavení, nebo to není vhodné. Vždycky se při rozhovorech rozhlížím po bytě, pomaličku si skládám, jak a kde toho člověka fotit,“ vysvětluje Doležel.
Projekt Stopy paměti ukazuje hrůzy totalitních režimů
Číst článek
Výraz Mene tekel pochází ze Starého zákona, konkrétně z knihy Danielovy, kde je popsán příběh o jednom krutovládci.
„Který – a doslova je tam psáno – kohokoliv chtěl, povýšil, kohokoliv chtěl, ponížil, kohokoliv chtěl, zabil. Takže když jsme se k tomu dostali, tak jsme si řekli, že to je naprosto přesná definice zneužívání moci. A pak to tedy také dokazuje to, že vlastně zlo a násilí a zneužívání své moci je bohužel věčné, provází člověka tedy odnepaměti,“ objasňuje Řeřicha.
Festival se také připojil k Deklaraci 2012 iniciativy Právní narovnání zločinů komunismu, která byla přijata dne 17. ledna za přítomnosti zástupců evropských zemí, spadajících do původní oblasti sovětského komunistického vlivu.
