Indická sonda Čandraján 2 se přiblížila k Měsíci. Dva kilometry nad povrchem se odmlčela

Indické kosmické středisko v pátek ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Modul Vikrám byl v době výpadku komunikace jen dva kilometry nad měsíčním povrchem. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují.

Video Indie (Aktualizováno: 23:01 6. 9. 2019) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Půldruhé tuny vážící modul měl podle plánu dosednout v oblasti jižního pólu, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil. Asi po čtyřech hodinách pak mělo z modulu vyjet lunární vozítko, které se mělo věnovat chemické analýze odebraných vzorků.

O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace.

Indická sonda dál míří k Měsíci. Přistávací modul se oddělil od satelitu

Číst článek

„Úspěšnost měkkých přistání je pouze asi 37 procent. My si ale věříme. Testovali jsme všechno možné, dělali jsme simulace. Všechno fungovalo. Udělali jsme všechno, co je v lidských silách. Je to ale nová mise, a tak je to pro nás pořád dost děsivý okamžik,“ prohlásil ještě před přistáním ředitel Indické vesmírné agentury Kailasavadivoo Sivan.

O čtvrté místo při dobývání Měsíce mohli už v dubnu Indy připravit Izraelci. Ale nevyšlo jim právě přistání. Soukromé sondě Berešit se porouchal motor a do Měsíce narazila. 

„Dvě hodiny po přistání se vysune rampa přistávacího modulu. 3 hodiny a 10 minut po přistání se rozvine solární panel vozítka. V čase 3 hodiny a 15 minut se vozítko začne pohybovat. Čtyři hodiny po přistání se dotkne povrchu Měsíce,“ popisoval před přistáním Sivan.

Indové chtěli například mapovat povrch Měsíce, zkoumat seizmickou aktivitu nebo možnost budoucí těžby.

Indická sonda Čandrájan-2 se dostala na oběžnou dráhu Měsíce. O měkké přistání se pokusí za 18 dnů

Číst článek

Komplikace s přistáním modulu znepokojují kromě indických vědců i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který chtěl získaná data využít pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.

„Celý svět čeká na naše data. Přistaneme totiž blízko jižního pólu Měsíce. NASA už oznámila projekt jakéhosi lidského osídlení na jižním pólu. Předpokládá se, že je tam víc vody a nerostů,“ uvedl Sivan.

Pro Indii mělo být dnešní přistání vyvrcholením druhé mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.

Jako zatím poslední letos v lednu zdárně na Měsíc dorazila čínská sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem.

Ondřej Klapal, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme