Indická sonda dál míří k Měsíci. Přistávací modul se oddělil od satelitu

Přistávací modul indické lunární sondy Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v pondělí oddělil od orbitálního aparátu. Podle agentury AP o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, v srpnu se pak sonda dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.

Dillí Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Raketa nesoucí indickou sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) při stratu z kosmodromu Šríharikota

Raketa nesoucí indickou sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) při stratu z kosmodromu Šríharikota | Zdroj: Reuters

Všechny systémy satelitu i přistávacího modulu fungují. Obě části sondy cestovaly k Měsíci spojené a nyní se rozdělily. Podle ISRO se modul pohybuje ve výšce asi 100 kilometrů nad měsíčním povrchem.

Přistání je plánováno v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o dosednutí se sondou nepokusil. Asi čtyři hodiny po přistání by mělo z modulu vyjet na povrch šestikolové lunární vozítko.

Pohybovat se bude rychlostí jeden centimetr za sekundu a za svou životnost, která je jeden lunární den, urazí asi půl kilometru. Cestou bude provádět chemickou analýzu odebraných vzorků.

#ISRO
The first de-orbit maneuver for #VikramLander of #Chandrayaan2 spacecraft was performed successfully today (September 03, 2019) at 0850 hrs IST.

For details please visit bit.ly/2lA9NkF

Here's view of Control Centre at ISTRAC, Bengaluru

05:50 – 03. 09. 2019

5244 33985

Vozítko má za cíl prozkoumat trvale zastíněné krátery, o nichž se vědci domnívají, že by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Tento předpoklad potvrdila předchozí mise Čandrájan-1 z roku 2008.

Podle vědců by mohly zásoby vody a minerálů v kráterech z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.

Data získaná sondou Čandrájan-2 očekává rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír, a to pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.

AFP graphic on India's Chandrayaan-2 mission to the Moon

08:24 – 20. 08. 2019

40 61

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme