Pravý, nebo padělek? Bez fyzikálněchemické analýzy by se kriminalisté mohli jen dohadovat
Fyzikální chemie je disciplína, díky níž dokážou kriminalističtí experti odhalit třeba padělané obrazy nebo drahé kameny. Využívá poznatky z obou vědních disciplín, aby zkoumala vlastnosti, složení a stavbu předmětů na té nejzákladnější úrovni, tedy na úrovni molekul a atomů. Co všechno je k tomu potřeba, zjišťoval reportér Ondřej Vaňura.
„Místnost bez oken je pro optické mikroskopy naprosto ideální,“ poznamenává znalkyně z oddělení fyzikální chemie Kriminalistického ústavu Ivana Turková, zatímco si připravuje mikroskop, na kterém zkoumá obrazy.
Poslechněte si reportáž Ondřeje Vaňury z oddělení fyzikální chemie Kriminalistického ústavu
„Je propojen s počítačem a díky obrazové analýze, kdy se obraz snímá kamerou a je převáděn do počítače, tak můžete sledovat ten vzorek,“ vysvětluje. „V některých případech zjišťujeme i materiál, na který autor maloval.“
Když si ani autor není jistý
Díky této metodě dokážou experti z Kriminalistického ústavu zjistit, jestli je třeba pod malbou ještě nějaká další vrstva, třeba jiný obraz. „Přemalby můžeme odhalit na základě odebraných materiálů a na základě radiografického kontrastu,“ potvrzuje Ivana Turková.
Obrazovou analýzou už ve zdejší laboratoři prošly třeba obrazy Václava Radimského, Toyen nebo Oty Janečka. „Ten je taky velice často obchodovaný, ale i na internetu, nejen v galeriích,“ dodává znalkyně a vzpomíná i na jeden kuriózní případ padělání.
„Obrazy Kristiána Kodeta pro nás byly velkým překvapením. Protože aby se žijící autor potkal se svými falzy, to je opravdu kuriozita. A nebyl si sám jist, co je co. To bylo velice roztomilé,“ usmívá se Ivana Turková.
Do posledního atomu
Další expert Kriminalistického ústavu Marek Kotrlý mě vede do jiné laboratoře. Vstupujeme na pracoviště elektronové mikroskopie, kde se analyzují drahé kameny.
„Jsme schopni řezat vzorky na molekulární nebo atomární úrovni a dívat se třeba do nitra nanovrstev nebo mikroobjektů a podobně, což jinou technikou neuděláme,“ popisuje podstatu práce ve sklepní laboratoři.
4:06
Kryo-elektronové mikroskopy pomohly při studiu covidu. Vědci z Brna se je snaží zjednodušit
Číst článek
Pak bere na ukázku do ruky jeden z kamenů, krásný smaragd, a pokládá ho do komory elektronového mikroskopu. Ta je poměrně veliká a vejdou se do ní i o dost větší předměty, než je tento ani ne centimetrový zelený kámen.
Pravý, nebo falešný?
„Provedeme si takzvanou automatickou identifikaci spektra,“ popisuje můj průvodce, co bude následovat. Na základě té už je schopný určit, jestli je kámen pravý.
„Vidíme, že se rozhodně nejedná o odrůdu berylů, což by tedy měl být smaragd, ale o chemickou napodobeninu, která má s přírodním smaragdem společnou pouze tu krásně zelenou barvu,“ konstatuje Marek Kotrlý.
Podobně dokážou vědci z oddělení fyzikální chemie popsat spoustu dalších věcí. Rozsah jejich práce je široký. Dopodrobna zmapují například bankovky nebo stavební materiál.
