Simulace pavouka, letadla nebo ohně. Vědci v Brně vyvíjejí nový způsob pro léčbu fobií
Tým vědců v Brně vyvíjí nový způsob pro zjednodušení léčby fobií. Vypořádat se s ochromujícím strachem z předmětů, zvířat, míst nebo situací mají pomoct brýle s virtuální realitou. Klientovi nasimulují třeba oheň, exotického pavouka, stísněné prostory, ale i klidně i metro nebo výtah.
„Pavouk je animovaný. Máme v tomto případě pět různých velikostí, od malého pavoučka po velikosti dlaní,“ vysvětluje odborník Vratislav Čmiel z Ústavu biomedicínského inženýrství vysokého učení technického počítačem připravený program černého pavouka, který je vidět skrze speciální brýle na virtuální realitu.
Brýle mají na vnější straně kamery, které snímají ruku a trasují její pohyb, takže se pavouk nachází na stejném místě ruky. „Můžeme zařídit, aby pavouk také popolezl trochu výše,“ Dodává vědec Vojtěch Juřík z psychologického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Výzkumníci získají přístup k datům Instagramu. Zjišťují dopad na psychické zdraví mladých
Číst článek
Klienti můžou zvládání nepříjemných situací trénovat pomocí takzvané odstupňované expoziční terapie. V podstatě jde o postupné zvykání na předmět nebo situaci.
„Ten proces může vypadat třeba tak, že psychoterapeut na sezení přinese třeba obrázek pavouka, případně nějaký plastový model. V první fázi poté zkrátka přistoupí k nějakému většímu modelu, no a potom ke konci může ten psychoterapeut přinést reálného pavouka,“ vysvětluje Vojtěch Juřík.
Vědci se teď pomocí virtuální reality snaží nasimulovat situace, které se v terapeutické místnosti vytvořit nedají. To znamená, když se klient potřebuje zbavit chorobného strachu z létání, úzkých prostor nebo ohně.
Objev i vynález. Psychické poruchy existují, i když bychom mezi nimi mohli vést hranice jinudy
Číst článek
„Jsme schopni namodelovat prostředí, které bychom jinak museli fyzicky navštívit, nebo by to třeba ani nešlo, protože by to bylo nebezpečné nebo úplně nemožné a v podstatě ho klientovi prezentovat v rámci psychoterapeutické pracovny. Můžeme si představit, že by bylo možné klientovi prezentovat kokpit letadla, ve kterém by si mohl zažít nějaký simulovaný let, dívat se z okýnka a vlastně zvykat si, že jeho strach z létání se nějakým způsobem dá zvládat,“ dodává Juřík.
Terapeut bude mít tablet s aplikací, přes kterou bude ovládat, co klient vidí a zároveň monitorovat, jak reaguje. Třeba jaká jeho srdeční aktivita. „Pokud mu je daná expozice nepříjemná, tak je možné zmírnit stimul, nebo v případě, že dojde k disociaci nebo jakému si mentálnímu úniku klienta z dané situace, tak je možné celou terapii pozastavit,“ vysvětluje dále Čmiel.
Vědci doufají, že by terapeuti mohli virtuální realitu s jejich programem používat na jaře příštího roku.
