Chov dobytka jako významný zdroj emisí metanu. Pomoci může kvalitnější krmivo
Klimatická krize je i závod s časem, a tak při snaze o její zmírnění hraje roli také rychlost. Zásadní je období do roku 2030, kdy by světové emise skleníkových plynů měly klesnout přibližně o polovinu, abychom podle vědců měli šanci udržet naše podnebí relativně stabilní. Při rychlé a efektivní pomoci klimatu má velký potenciál snižování emisí metanu. Jejich významným zdrojem je zemědělství - konkrétně chov přežvýkavců, v Česku hlavně dobytka.
Přístroj na měření metanu, u kterého stojím s Miroslavem Jochem z Výzkumného ústavu živočišné výroby a České zemědělské univerzity, je v Česku novinka. Na první měření velká plechová krabice s komínkem zatím čeká ve stájích v Uhříněvsi.
„Na rozdíl od obecné představy, přežvýkavci vypouští 90 procent emisí skleníkových plynů říháním a vydechováním ne větry,“ popisuje Joch. Doteď metan v Uhříněvsi měřili ve speciální uzavřené stáji. Nová metodou má zpřesnit údaje o tom, kolik emisí metanu české krávy produkují. Ale také vyzkoušet, čím je krmit, aby silného skleníkového plynu ubylo.
„Máme speciální experimentální stáj, na kterou umístíme přístroj. Máme tu i krmné žlaby, díky kterým zjistíme, kolik potravy kráva sežere, což je důležitý údaj. Zhruba platí to, že čím vyšší má kráva příjem potravy, tím vyšší je její produkce metanu,“ vysvětluje Joch.
Na trh se podle něj dostává i přípravek, který dokáže u krav snížit produkci plynu o desítky procent. V současnosti je ale kvůli nedostatku výrobních kapacit nedostupný. „Určitě ale můžeme doporučit použití olejů a v budoucnosti i dusičnanů. Podstatná kapitola je také co nejkvalitnější krmivo,“ uzavírá Joch.
Nejvíce emisí produkují v Česku uhelné elektrárny, nahradit je má jádro i obnovitelné zdroje
Číst článek
To, co u krav vypadá složitě, je naopak mnohem jednodušší u dalšího významného zdroje emisí metanu – energetiky. „Podle dat z roku 2020 dochází v Česku k emisím metanu zhruba ve výši 12 megatun ekvivalentu CO2. Z toho tvoří zhruba 40 emise ze sektoru energetiky,“ říká Barbora Urbanová - ředitelka Centra pro dopravu a energetiku, které se zabývá dopadem obou sektorů na životní prostředí.
K únikům z plynovodů podle ní dochází zpravidla ve dvou případech. „Jsou to neúmyslné úniky v důsledku netěsnícího potrubí nebo naopak úmyslné vypouštění plynu tak, aby provozovatel reguloval tlak v potrubí. Těmto únikům se ovšem dá relativně snadno zabránit,“ říká.
Kromě říhání krav a netěsnícího potrubí stojí za českými emisemi metanu taky uhelné doly. Z těch metan do ovzduší uniká ještě dlouho po jejich uzavření. A také skládky odpadu, na těch totiž – na rozdíl od kompostování - mikroorganismy rozkládají hlavně rostlinné zbytky bez přístupu kyslíku, za to za produkce metanu.
