Vezměte stromy na rentgen a víc vyděláte, radí brněnští výzkumníci. Spolupracují s Finy a Američany
High-tech inovace obsazují i dřevařství. Staví na nich také finský projekt DigiSaw, který se zabývá vizuálním a rentgenovým průzkumem vytěženého dřeva. Se zpracováním dat, které skenery v pilách sbírají, budou v následujících měsících pomáhat brněnští informatici.
V českých lesích se ročně vytěží téměř dvacet milionů metrů krychlových dřeva bez kůry. Aby tento vytěžený materiál lesníci co nejlépe využili pro další zpracování, měl by být zdravý, průběžně hladký a ideálně bez suků.
Se sledováním kvality dřeva chce pomoct projekt DigiSaw. Jeho ústředním mozkem je finský výzkumník Tuomas Eerola. „Jde o projekt, který digitalizuje dřevozpracující průmysl a aplikuje pro něj strojové vidění do oblasti měření kvality. Abychom mohli celý výrobní proces sledovat a vyhodnocovat u každého jednotlivého kusu dřeva,“ vysvětluje Eerola.
Efektivnější zpracování, větší zisk
Pavel Zemčík, děkan Fakulty informačních technologií VUT v Brně, doplňuje, že klíčové je vyhodnotit správné natočení kmene a způsob jeho rozřezání na jednotlivá prkna. „Rozhodneme se dopředu podle vnitřní struktury dřeva, jestli nařežeme tenčí nebo silnější prkna, aby se pokácené dříví zpracovalo optimálním způsobem,“ říká Radiožurnálu.
Přínosy vizuální inspekce se pokusili někteří zpracovatelé dřeva vyčíslit. Studie, která se zabývala optimálním nařezáním buku lesního, ukázala, že použití rentgenu a následné nařezání podle jeho výsledku může zvýšit zisk z materiálu až o třetinu.
Strom u doktora
„Kmen se prožene velkým skenovacím strojem, na kterém se zjistí vnitřní struktura dřeva. Můžete si ho představit jako bednu o rozměrech 4 x 4 x 4 metry. V ní je velká díra, kterou kmen projede. Něco jako průmyslové CT, jako jsou v nemocnici,“ popisuje Pavel Zemčík pro Radiožurnál.
Na projektu DigiSaw se kromě finské a brněnské univerzity podílí i americký MIT. Češi pomáhají s rychlým vyhodnocováním velkého objemu dat z automatické vizuální kontroly.
„Mají velké zkušenosti s vytvářením algoritmů, které umí kvalitně zpracovávat velké množství dat v reálném čase. Prkna se v továrnách pohybují rychle, není tam moc času na analýzu – jen necelá jedna sekunda na každé prkno. A právě v tom nám pomáhá brněnská expertiza,“ dodává Tuomas Eerola.
Jak vše funguje v praxi, testují Finové na jedné z tamních pil. Další ověřování je v rukou finských průmyslových partnerů. A je možné, že budou chtít v budoucnu tuto technologii rozšířit i mezinárodně.
České těžaře dřeva brněnští výzkumníci tedy přímo oslovovat nebudou. Zdokonalené algoritmy ale využijí pro jiné průmyslové aplikace nebo v dalších projektech.
