Ruský modul Nauka nekontrolovaně roztočil ISS, hrozilo její rozlomení, popisuje popularizátor Majer
K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) byl na konci července připojen nový ruský modul Nauka, což ale způsobilo potíže. „Problémy modulu Nauka v posledních letech by vydaly na samostatný pořad, bylo jich neskutečně mnoho,“ říká host Leonarda Plus popularizátor kosmonautiky Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz.
Například odložení startu modulu o několik let způsobila kontaminace palivových nádrží kovovými pilinami, protože došlo k odřezání některých částí palivového systému. „Při samotném příletu k ISS měla Nauka závažné problémy s pohonným systémem a opět došlo ke kontaminaci některých nádrží dusíkem.“
Do vesmíru se poprvé vydala skupina amatérských astronautů bez doprovodu profesionálního velitele
Nefungovaly ani některé motory nebo navigační systém. „I přesto se modul podařilo uvést do provozu a připojit k Mezinárodní kosmické stanici,“ popisuje Majer. „Ale ani pak si Nauka nedala pokoj a prakticky pár hodin po připojení zcela neplánovaně modul zapálil své motory, které nečekaně obrátily celou stanici o několik stovek stupňů,“ dodává.
ISS tak chvíli neřízeně rotovalo vesmírným prostorem, na kompenzaci tohoto pohybu nestačily ani motory na ruském sektoru. „Celé to skončilo až tím, že Nauka spálila veškeré pohonné látky.“
Požární poplach na Mezinárodní vesmírné stanici. V ruském modulu byl cítit zápach hořícího plastu
Číst článek
„Byla to naprosto mimořádná situace, která nemá v celé historii stanice obdoby. Bylo tady reálné riziko, že při tak divokém otáčení vesmírné stanice dojde k jejímu rozlomení.“
A to je prý jen velmi stručný průřez problémy, které jsou s modulem Nauka spojeny. „Teď už musíme věřit, že si modul své klackovité roky vybral, a bude už fungovat.“
Zmatky a změny?
Nauka byla původně míněna jako záloha modulu Zarja, který dnes tvoří základ ruské sekce ISS. „Pak se rozhodlo, že se Nauka přepracuje na víceúčelový zaměřený na vědecký modul, který se ke stanici připojí.“
„Ale přepracování s sebou vždy nese rizika,“ připomíná Majer. „Stejně jako v případě přestavby starého domu na vás vypadávají ,kostlivci ze zdí‘, takže podobné to bylo v případě Nauky.“
Pak přišly problém s financováním, s odklady, s kontrolou kvality a podobně. „Od začátku se problémy vršily a stal se takovým otloukánkem. Příběh Nauky připomíná podivnou telenovelu, která má plno zvratů, nečekaných událostí a momentů, které se dají označit jako ne úplně obvyklé.“
Příčin problémů s tímto ruským projektem je víc. „Roli sehrály finance, špatná úroveň kvality práce i kontroly, případně i určitá ledabylost v některých fázích přípravy – to ale bylo dřív, poslední tři roky si už Rusové dávají velmi záležet.“
„Znepokojivé je to, že problémy nastaly i po zevrubném testování před startem. Nemůžeme tedy vědět, jestli se někde ještě neskrývá nějaké to překvapení. Osobně doufám, že ne, jistotu ale nemá nikdy nikdo, a to u žádného modulu,“ shrnuje Dušan Majer.
Celý pořad Ondřeje Nováka si poslechněte v audiozáznamu.
