Šťastné loučení ve Dvoře Králové. Nosorožci se vrátí tam, kam patří, do africké přírody
Nosorožci nejen ze ZOO ve Dvoře Králové odjedou do rezervace ve Rwandě. „Tři se narodili přímo u nás. Plus k nim ještě přibyli v prosinci další dva, kteří se narodili v jiných evropských zoologických zahradách,“ říká Českému rozhlasu Hradec Králové mluvčí Safari Parku Dvůr Králové Andrea Jiroušová.
Už jste také odstartovali letošní hlavní část turistické sezony?
Hlavní sezona je odstartovaná už od 19. dubna, takže frčíme v plném provozu.
Vy jste se loučili s nosorožci 1. května. Proč?
Zní to smutně, že jsme se loučili, ale na druhou stranu je to spíš veselá záležitost. Přáli jsme šťastnou cestu pěti nosorožcům, kteří se už v červnu vydají do Rwandy, převezeme je přímo ze Dvora Králové do Afriky do rezervace Akagera. A na to rozloučení přijeli kmotři těchto zvířat. Ne tedy všech pěti, ale přijel herec Ondřej Vetchý, který kdysi pojmenovával jednu ze samic Jasmínu, a boxer Ondřej Pála, který zase naopak dával jméno samci Mannymu.
Těch nosorožců je celkem pět, ale jen tři jsou ze Dvora Králové, je to tak?
Tři se narodili přímo u nás. Plus k nim ještě přibyli v prosinci další dva, kteří se narodili v jiných evropských zoologických zahradách. Ale tím, že pojedou pohromadě, je zapotřebí je trénovat společně, musí si na sebe zvyknout, aby nebyli nervózní. Takže se u nás na tu dalekou cestu připravují.
My jsme už do Afriky převezli docela hodně nosorožců, máme s tím bohaté zkušenosti. Ošetřovatelé znají postupy, jak je trénovat, jak je připravovat, co je pro ně důležité. Tak jsme rozhodli ve spolupráci s těmi dalšími evropskými zahradami, že bude nejlepší, když se budou připravovat u nás a pojedou všichni najednou.
Jak taková příprava nosorožců vypadá?
Důležité je, aby si na sebe zvykli, aby se seznámili. Nejde pustit je najednou všechny do jedné ohrady, aby se seznámili. To seznamování začalo opravdu pomalu přes nějaké bariéry. Jen vedle sebe vlastně sousedili v boxech a postupně jsme některé z nich začali pouštět třeba i dohromady do výběhů, aby si na sebe zvykli.
A ta druhá část, možná důležitější a také pro lidi, kteří to pak uvidí, záživnější, je trénování na bednu. Oni do Afriky pojedou v přepravní bedně, každý ve své. A je důležité, aby si zvykli, jak taková bedna vypadá, jak vypadá uvnitř, aby si zvykli v ní pobývat delší dobu. A na to mají ošetřovatelé úplně jednoduchý trik. Prostě do té bedny, kterou jim pak dají do výběhu, dávají krmivo a oni si tam zvyknou chodit na žrádlo.
Na bednu už se tedy zvykli?
Bedna tam zatím ještě není, bedny se vyrábějí, ke konci května se jim budou umisťovat do výběhů a budou do nich postupně chodit. Ono se řekne bedna, ale není to jen tak ledajaká bedna. Jedna stojí okolo 130 tisíc korun. A je jich pět. Takže náklady na převoz šplhají do závratných výšin.
Nejsou to pouze ony bedny, je to například i cena za letadlo, která se vyšplhá okolo tří milionů korun. To znamená, že v současné době je naše hlavní práce sehnat co nejvíc finančních prostředků. S tím nám pomáhá i patronka onoho převozu, kterou je Veronika Vařeková, známá česká modelka. V neděli převzala v New Yorku cenu za pomoc při ochraně přírody. A tam celý svůj proslov věnovala převozu nosorožců ze safari parku.
Mohou se zapojit i obyčejní lidé?
Určitě. Každý obyčejný člověk, každý smrtelník nám může pomoci s převozem. A to buď že nám přispěje nějakou finanční částkou na naše konto WILDLIFE, ze kterého financujeme všechny naše ochranářské aktivity. Nebo přijede k nám do safari parku a koupí si tričko nebo nějaký jiný suvenýr. Výtěžek z tohoto prodeje pak jde také na převoz zvířat.
Kdy vyrazí na cestu?
Pojedou ke konci června, pokud všechno dobře půjde.
To ale bude pro vás smutné, definitivní loučení, ne?
Určitě pro ty, kteří s těmi nosorožci strávili nejvíc času, tedy ošetřovatele a zoology. Ale obecně je to šťastné loučení, protože nosorožci se vrátí tam, kam patří, tedy do přírody.
Přírustky v ZOO
A co přírůstky u vás? Prý máte malou žirafu.
Máme malou žirafu, máme malého hrabáče, máme malé karakaly. A ta žirafa je z nich, když to tak počítám, nejstarší. Je to holka a narodila se už někdy v prosinci. Myslím, že to bylo 21. prosince. Takže to byl takový trochu vánoční dárek.
I s překvapením.
Bylo to překvapení, protože nejen u lidí, ale i u zvířat dochází k nechtěným těhotenstvím. My jsme to neplánovali, ale stalo se to. Popravdě, ani nevíme, kdo je otcem. Matka je jasná, ale tatínka neznáme.
Já jsem si myslel, že v zoologické zahradě se to spíš plánuje.
Ano, v zoologické zahradě se to spíše plánuje, protože my jsme schopni tomu předcházet. Aby k páření nedošlo, tak zvířata oddělíme. Naopak zase když si řekneme a u těch zvířat vidíme, že už dospěla do věku, kdy se mohou pářit a máme možnost mláďata někam umístit, tak zvířata spojíme.
Tedy vás žirafy takto krásně překvapily.
Je pravda, že u kopytníků se to stane. Protože bývají ve větším stádě a tam k něčemu takovému může dojít.
,Největší poklad zoo.‘ V Gdaňsku návštěvníkům poprvé ukázali mládě tučňáka, které se narodilo jako albín
Číst článek
Tak jak se daří malé Olivii?
Daří se jí samozřejmě dobře a to hlavně z toho důvodu, že už všechny žirafy vypouštíme ven. Takže celé stádo mohou návštěvníci vidět v počtu okolo 20 zvířat pohromadě ve výběhu.
A už plánujeme, že během zhruba tří týdnů převezeme opět dva dospělé samce do afrického safari, což je taková perla našeho safari, kde se mohou lidé projíždět mezi zvířaty. Žirafy si v tom safari natolik zvykly, že se opravdu s těmi návštěvníky hodně přátelí, chodí k autům, jsou zvědavé. Takže je to zážitek.
Koťata s modrýma očima
Vy už jste už také zmínila další přírůstek u karakalů. To jsou takové krásné, nádherné kočky s modrýma očima?
Karakalové jsou zdánlivě podobní rysům, podle zrzavé barvy srsti a podle štětinek na uších. Každopádně jsou trochu menší, takže velikostí připomínají větší kočky. A je pravda, že mláďata, respektive koťata karakalů, jsou opravdu roztomilá a veřejnost je zbožňuje. Protože to jsou zrzavá malá koťátka s modrýma očima, je to velká radost.
V loňském roce byla karakalí mláďata snad nejoblíbenější u vašich návštěvníků.
Myslím si, že pokud bychom je do naší ankety dávali každý rok, tak pokaždé stoprocentně vyhrají.
Teď jsou tři nové přírůstky?
Ano, teď jsou tři. Zatím pohlaví neznáme, protože to se dozvíme, jakmile proběhne nějaká preventivní prohlídka. Momentálně jsou ještě koťata vázaná hodně na matku, nechceme ji stresovat. Je jim plus minus měsíc, takže zatím čekáme, až trošku povyrostou. Potom zjistíme, kdo je kluk a kdo holka, uvidíme.
A zmínila jste ještě hrabáče.
Ano, to je zvíře, o kterém člověk neví, k čemu ho přesně přirovnat, jestli k velké kryse, malému praseti nebo nějakému jinému zvířeti. Každopádně se nám narodilo mládě, vypadá to s ním velmi dobře, je to asi 14 dní, co přišlo na svět. Vypadá to na kluka, i když u hrabáčů není úplně jednoduché pohlaví rozeznat, to vždy stoprocentně potvrdí až genetický rozbor.
U hrabáčů je odchov mláďat trošku složitější, protože mámy jsou hrozní flegmatici. Je jim to jedno. Mládě u ní nemůžeme nechat, protože ona je schopná ho zalehnout. Neúmyslně, ale prostě tím, že si chce udělat pohodlí, tak je schopna mládě zalehnout. Takže pro ošetřovatelky s narozením tohoto mláděte nastalo takové menší peklo, řekla bych, protože musí každé tři hodiny mládě nosit ze zázemí k mámě, a to ve dne v noci. Jedou noční, denní šichty, nonstop.
