Glyfosáty podle studií mohou za úbytek ptactva. ‚Používáme je minimálně,‘ namítá zemědělec Pícha
Rakousko patrně jako první země Evropské unie úplně zakáže glyfosáty, které se používají mimo jiné na hubení plevele.Přípravky jako třeba Roundup, ale způsobují úbytek polního ptactva a některé studie ukazují, že se projevují i na genetice člověka. S jejich omezením souhlasí i Jakub Hruška (TOP 09) z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, který vystoupil na Českém rozhlasu Plus. Zakazovat je ale podle něj není nutné.
„Vše souvisí s množstvím. Před 20 lety se glyfosátu používalo 10 % současné spotřeby,“ upozorňuje Hruška. Souhlasí, aby se látka i nadále mohla používat k hubení vytrvalých plevelů na jaře před setím. Ne už ale k tomu, aby se plodiny před sklizní postříkaly glyfosátem, aby rovnoměrně uschly – což je od letošního roku zakázáno – nebo aby se jimi likvidovaly podrůstky na strništích.
Vlivu zákazu glyfosátů na konkurenceschopnost se neobává, jak ukazují příklady zemí, kde je jejich používání zakázáno nebo výrazně omezeno. „Myslím, že je to o tom, že zemědělci nechtějí měnit své zaběhnuté postupy,“ domnívá se Hruška.
Studie podle něj jasně potvrzují, že glyfosát způsobuje statisticky významné zvýšení rizika vzniku rakoviny. Látka také působí se zpožděním – podle nedávného výzkumu se například nijak neprojevil na první generaci myší, ale až u jejich potomstva. Člověk se sice po vypití glyfosátu neotráví, látka ale ovlivňuje metabolismus a pravděpodobně i genetiku.
Přílišné používání pesticidů prý také negativně ovlivňuje biodiverzitu. „Od 90. let o polovinu ubylo polního ptactva a je to v korelaci s množstvím peněz v zemědělství a agrochemikálií,“ uvádí s tím, že v porovnání s jinými zeměmi máme méně organismů žijících v půdě nebo například motýlů.
Bez chemie to nejde
Proti zákazu je naopak Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu. „Glyfosát jako účinná látka existuje už téměř 50 let a za tu dobu prošel mnoha studiemi a výzkumy. Odborné studie ukazují na jeho rizikovost, ale vědecké studie nic takového nepotvrdily.“
Zelenina v Česku dál zdražuje, některé druhy stojí nejvíc v historii. Cibule je třikrát dražší než vloni
Číst článek
Studie prý prokázaly škodlivost pouze v abnormálním množství. „Jedna z nich, která prokázala vliv na změnu genetiky, počítá s dávkami, které se v mém případě rovnají tomu, že bych musel vypít 100 litrů glyfosátu. Je to za hranicí toxicity – v nadměrném množství je toxická i voda,“ zdůrazňuje.
Pokud by se glyfosáty přestaly používat, zemědělcům by se zvýšily náklady a snížily výnosy. Cestou je podle Píchy rozumné využívání chemie – a to se prý v Česku děje. „V průměru se spotřebují dvě deci účinné látky, což je minimální množství. Patříme k zemím, kde se chemická ochrany používá v malé a nutné míře.“
Pícha připouští, že úbytek hmyzu a ptactva je problém, v jiných zemích je ale daleko vážnější, například ve Francii nebo v Německu.
Zemědělci na to prý reagují právě i cíleným používáním chemikálií a akceptují také zvýšené náklady vyplývající ze stávajícího omezení používání glyfosátů.
