Sucho nás trápilo i v historii. Jeho dopady na společnost byly dřív drtivější, hodnotí odborník
Sucho a dlouhodobý nedostatek srážek jsou evergreenem posledních dnů a týdnů. Extrémně suchá léta ale známe i z historie. Blížíme se skutečně stoletému, pětisetletému nebo tisíciletému suchu? Podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, který je členem projektu Intersucho, je letošní sucho slabší než to v roce 2015.
„Co se následků v zemědělství týče, tomu se ještě úplně nepřiblížilo, i když dopady na zemědělství tu jsou, zejména na severu republiky. Co se týče dopadů do hydrologie, tedy zásob vody, je ta situace nepochybně ještě horší, než byla v loňském roce,” říká. „Situace vůbec není dobrá,” shrnuje Trnka.
O nebývale suchých létech víme i z historie, jde například o roky 1540, 1904 nebo 1947. Jaká data o nich existují?
„Například o suchu v roce 1904 máme poměrně dobré zprávy. Ty vychází z tištěných zdrojů, z novin, z pozorování, protože už tehdy existovala meteorologická síť. Sucho z roku 1540 je specifické tím, že se tam opíráme primárně o dokumentární prameny, případně letokruhy a další proxy data. Informace tam není tak podrobná,” vysvětluje odborník.
„Sucho roku 1540 se udává, zejména v západní Evropě, jako velmi podobné tomu v roce 2003. Na našem území jsou známky toho, že to byl opravdu mimořádně suchý rok. Porovnání se nicméně týká dopadů. Dopady na společnost v 16. století byly úplně jiné, než jsou dnes,” podotýká Trnka.
Nebyla píce pro koně
I sucho v roce 1947, které se přiblížilo tomu v roce 2015, má podle člena projektu Intersucho jistou podobnost s letošním suchem.
„Hlavně v tom, že trvalo hodně dlouho, celou letní sezónu. A postihlo zejména píci se slámou. Musíme si ale uvědomit, že v roce 1947 jsme měli stavy dobytka a koní o řád větší, na koně jsme spoléhali taky jako na dopravní prostředek. Tam byl ten dopad proto ještě větší než letos,” říká profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
