Odlesňováním Amazonie se blížíme k bodu zlomu, kdy dojde k nenávratnému přerušení koloběhu vody
Amazonskému pralesu se často přezdívá plíce planety, protože díky bohaté vegetaci zásobuje naši planetu kyslíkem. To se ale může velmi rychle změnit, jelikož se oblast Amazonie musí potýkat nejen se značným suchem, ale také s neustálou činností lidí, kteří Amazonský prales odlesňují.
Rozloha Amazonského pralesa tvoří přes šest milionů kilometrů čtverečních. Rozkládá se z velké části na území Brazílie, kde je nyní ještě stále prezidentem krajně pravicový Jair Bolsonaro. Přestože nedávné volby nakonec nevyhrál, vládl v zemi poslední čtyři roky, během kterých došlo ke značnému odlesnění Amazonie.
Amazonský prales ovlivňuje vodní cyklus v mnoha částech Jižní Ameriky. Vodu, která se vypařuje z Atlantiku, přenáší vítr více do vnitrozemí, kde se v podobě dešťových kapek dostává zpátky na zem. Jako velká čerpadla nasávají stromy vodu a uvolňují ji zpět do atmosféry. Tímto způsobem vytváří prales asi polovinu vlastních srážek, píše server Deutsche Welle.
Část vlhkosti putuje také přes Andy do dalších částí Brazílie, ale i do Paraguaye nebo Argentiny, prostřednictvím vlhkých vzdušných proudů. Některé z oblastí Jižní Ameriky jsou náchylné k suchu, proto jsou tyto proudy velmi důležitým zdrojem deště a vody.
Do tohoto cyklu vstupuje odlesňování. Od ledna do června letošní roku bylo vykáceno téměř 4000 kilometrů čtverečních a odlesňování tak dosáhlo šestiletého maxima, uvádí BBC.
Průmysl jako priorita
Do této doby bylo zatím vykáceno asi 17 % celého pralesa, uvádí TIME. Podle odhadů by do roku 2030 mohl být prales vykácený až z 27 %. Za odlesňování v uplynulých čtyřech letech je zodpovědná Bolsonarova vláda. Prezident už na začátku svého volebního období prohlásil, že je Amazonie „otevřená byznysu“.
Amazonský prales postihlo v září více než 41 tisíc požárů. To je nejvíc za 12 let
Číst článek
Za Bolsonara docházelo k legálnímu i nelegálnímu odlesňování. Podle jeho názoru má rozšíření zemědělství a těžby dřeva v Amazonii snížit chudobu regionu, napsal dříve server iROZHLAS.cz.
Bolsonaro za čtyři roky své vlády dovolit lidem téměř beztrestně Amazonii drancovat, jelikož zrušil určité donucovací prostředky. Dále také snížil výdaje pro vědu a agentury pro životní prostředí, propustil odborníky nebo třeba oslabil práva původních obyvatel na úkor podpory agrobyznysu, píše server Vox.
Na místech dřívějšího pralesa tak vznikaly pastviny a později sójové farmy, které produkují z 90 % krmivo pro dobytek. Brazílie je totiž jedním z největších exportérů hovězího masa na světě, popisuje Deutsche Welle.
‚Bod zlomu‘
Přestože někteří tvrdí, že je odlesněno „jen“ 17 % pralesa, odborníci říkají, že „zlomový bod“ nastane v době, kdy bude vykáceno asi 20 nebo 25 % pralesa. V tomto době se koloběh vody nenávratně přeruší.
Nedostatek vody a deště tak způsobí velké sucho a lesní požáry v Amazonii. V některých oblastech už k tomu nyní dochází. Nižší hladina řek má dopad také na rybářský průmysl, může ovlivnit ale i lodní dopravu nebo výrobu energie.
Jak varuje Greenpeace, 22. srpna tohoto roku bylo zaznamenáno 3358 požárů v Amazonii, což nejvíce požárů zaznamenaných za jeden den od roku 2007.
V říjnových prezidentských volbách v Brazílii zvítězil levicový Luiz Inácio Lula da Silva, který slibuje větší respekt k Amazonii. Za jeho minulé vlády v letech 2003 až 2011 došlo k výraznému snížení odlesňování pralesa.
