Jak se ale hroši do Kolumbie dostali? Do země si je v 80. letech minulého století nechal z USA propašovat kokainový baron z Medellínského kartelu a v té době jeden z nejbohatších lidí na světě Pablo Escobar, aby doplnil scenérii svého luxusního sídla Hacienda Napoles. Escobarovu soukromou zoologickou zahradu v té době tvořilo až 200 zvířat od slonů nebo pštrosů až po žirafy.

Osmadvacet let od Escobarovy smrti však hroši v kolumbijských tocích a jezerech zůstávají a dále se množí. V tamním prostředí navíc chybí predátoři, kteří by jejich život ohrožovali.

Opuštěné vodní plochy jsou tak pro zvířata vážící mezi jednou a dvěma tunami ideálním útočištěm. Z původních čtyř kusů se populace hrochů v Kolumbii rozrostla na současných osm desítek. Pokud bude růst pokračovat tímto tempem, mohla by jihoamerická země být v roce 2039 domovem až 1400 hrochů.

Snížení populace

Vědci však varují, že zvířata výrazně narušují tamní ekosystém a snaží se přijít na to, jak jejich množení nejlépe úplně zastavit. Jedním z návrhů byla sterilizace, ta se však daří v tempu jeden hroch za rok. Další odborníci tak přiznávají, že jediným efektivním řešením na snížení populace je utracení.

„Je důležité ochránit a zachovat integritu našeho ekosystému a jedinečných druhů,“ uvedl pro server Vice News jeden z autorů studie o předpokládaném vývoji populace hrochů v Kolumbii Nataly Castelblanco-Martínez. Utracení přibližně třiceti hrochů ročně by mohlo pomoci postupně zvířata v zemi vymýtit, čímž by se kromě živočichů ochránila i čistota vod, kterou hroši znečišťují močí i výkaly.

Jak však server podotýká, vzhledem k vysoké popularitě hrochů u místních obyvatel i turistů je nepravděpodobné, že vláda k podobnému radikálnímu kroku v nejbližší době přistoupí.

tzr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít