Nikdy si nemůžu říct, že se mi nechce vstávat. Ale taky jsem absolutně svobodný, tvrdí sedlák Pitek
Jak vypadají novodobí sedláci a jak se liší od těch, které si pamatujete z filmů a kteří hospodařili na našem území před sto lety? Je možné v současné době fungovat podobně jako oni: odpovědně ke krajině, citlivě k přírodě a zároveň se tím uživit? A je možné v této době přesvědčit naši veřejnost, že produkce z menších rodinných farem a statků je kvalitnější a zdravější než z velkých agroholdingů?
V Česku je nejméně malých rodinných farem a statků v celé Unii. Také legislativa nahrává a pomáhá spíše těm velkým a „korporátům“, které mají výrobu potravin jako byznys.
Bez ohledu na to, kolik hnojiv a chemikálií spotřebují při pěstování zeleniny nebo v jakých podmínkách přežívají zvířata, která pak na maso prodávají.
Na to se snaží upozornit Asociace soukromého zemědělství ČR. Proto každý rok oceňuje sedláky a farmáře, kterým naše životní prostředí není lhostejné a zároveň je sdružuje v rámci programu Pestrá krajina.
Jedním z nich je i Daniel Pitek, který se pod Milešovkou stará o rozsáhlé lesy, pole, pastviny a stáda ovcí a krav. Za svůj přístup ke krajině, přírodě a zvířatům dostal několik ocenění.
Jak se žije novodobým sedlákům, se dozvíte v pořadu Natura Markéty Ševčíkové.
