České sportovní organizace si budou moci hlídat uhlíkovou stopu. Pomůže jim s tím klimakalkulačka
Už nejde jen o branky, body a vteřiny. Sportovní organizace v Česku se učí měřit také svou uhlíkovou stopu. Jde o první krok k tomu, aby kluby, asociace či závody byly schopné snižovat své emise skleníkových plynů a chránit tím i svou vlastní budoucnost. Český olympijský výbor představil uhlíkovou kalkulačku vyvinutou na míru sportovním organizacím. I ty české ji budou moci od ledna využívat.
Proč je uhlíková kalkulačka v zájmu sportovních organizací, vysvětluje v přednáškovém sále pražské sportovní školy Palestra Eva Rebmannová z kanceláře Evropských olympijských výborů při Evropské unii.
České sportovní organizace si budou moci hlídat uhlíkovou stopu pomocí ‚klimakalkulačky‘
Zástupce českých sportovních organizací seznamuje se základními vědeckými fakty o změně klimatu a názorně ukazuje, že zatím svět rychle směřuje k budoucnosti, ve které se sportovat příliš nedá.
„Stále zřetelněji vidíme, jak změna klimatu ovlivňuje to, jak sportujeme. V Česku jste nedávno měli povodně, které zničily stadiony nebo tréninkové prostory. Letní vedra dopadají na zdraví sportovců. Když je příliš horko, nedá se v podstatě běhat. A v zimě je sníh stále vzácnější, sezona už není předvídatelná a pro zimní sporty to znamená opravdu katastrofální budoucnost. Tohle nám nesmí být jedno, jinak sport, který máme tak rádi, prostě zmizí,“ vysvětluje Rebmannová.
ČEZ se ohradil proti konferenci ve Sněmovně, kterou sponzorovala jeho firma. Popírali tam změnu klimatu
Číst článek
Aby sportovní akce, kluby a svazy byly méně součástí problému a více součástí řešení změny klimatu, vznikla za podpory Evropské unie a německého Ökoinstitutu speciální uhlíková kalkulačka. Tedy nástroj, který pomáhá právě sportovním organizacím zjistit, čím vším jejich činnost přispívá k zahřívání atmosféry.
Český olympijský výbor už takto svou uhlíkovou stopu měří. „Musíme vědět, jak si stojíme. To znamená zjistit, které naše činnosti jsou největšími emitenty. Jestli je to létání, dojíždění na různé akce nebo události, které sami pořádáme, nebo jestli je to nákup oblečení a materiálu. Musíme takto identifikovat, co má největší uhlíkovou stopu, a teprve pak se dají přijmout nějaká opatření, které vedou k její redukci,“ říká Naďa Černá.
Zatím povinná není
Za Český olympijský výbor uhlíkovou kalkulačku představila i jednotlivým českým sportovním svazům, které ji teď budou mít k dispozici. Výpočet uhlíkové stopy začíná být povinný pro komerční firmy.
Světová produkce vína bude letos patrně nejslabší od roku 1961. Hlavní příčinou jsou klimatické problémy
Číst článek
Pro neziskový sektor to zatím v plánu není, ale i od sportovních organizací to mohou začít vyžadovat jejich sponzoři nebo příslušné mezinárodní organizace. Aktivní je v tomto ohledu třeba Mezinárodní biatlonová unie nebo federace Světové atletiky. A tak své emise začíná měřit třeba i Český atletický svaz.
„Úplně na začátku byla iniciativa Světové atletiky, která si uvědomuje závažnost dopadů klimatických změn. A tak vyvinula požadavky a kritéria, co i Český atletický svaz musí při pořádání svých mezinárodních akcí plnit. Čili začínáme emise měřit, postupujeme podle metodiky Světové atletiky, ale i ten nástroj, který představil ČOV, pro nás může být užitečný,“ vysvětluje Lenka Semerová, projektová manažerka Českého atletického svazu.
Eva Rebmannová z kanceláře, která slouží jako spojka národních olympijských výborů s orgány Evropské unie, připouští, že ochrana klimatu není pro sportovní asociace, kluby či akce jednoduchá.
Za letošní vlny veder může opravdu klimatická krize. Bez fosilních paliv by k nim nemohlo dojít
Číst článek
„Samozřejmě to znamená změnit způsob, jakým pracujeme. Jinak cestovat na zápasy a závody, změnit organizaci všeho, co děláme. Rozumím, že je to časově náročné a že ne každý klub na to má prostředky, znalosti a schopnosti. Ale pokud chceme sport dělat dál, i my pro to musíme něco udělat,“ říká náměstkyně ředitele kanceláře Evropských olympijských výborů při Evropské unii.
A při svých pracovních návštěvách v jednotlivých zemích poznává, jaké jsou podle ní hlavní překážky snahy měřit a snižovat emise skleníkových plynů ve světě sportu.
„Velmi často je problém ve vedení, které říká, že klimatická udržitelnost není priorita nebo že na to nejsou peníze a lidi nebo že ho to nezajímá. Přitom lidé v těch sportovních organizacích často změnu chtějí. Podobně je to i v Česku. Lidi, se kterými tu spolupracujeme, jsou skutečně schopní a snaží se věci měnit, ale setkávají se s odporem. Zdá se mi, že v Česku je stále velmi silná klimatická skepse. A taky tu cítím velký odpor ke změnám. Hodně lidí tu chce věci měnit, ale brání jim v tom kolegové nebo vedoucí, kteří nevěří, že potřeba to řešit je naléhavá,“ všímá si Eva Rebmannová.