Gödel, Trumpová, Lendl. Kdo z přehlédnutých Čechoslováků si zaslouží vyznamenání?
Prohlédněte si žebříček významných Čechů sestavený na základě výpočtů mezinárodního vědeckého týmu a hlasujte, kdo z dosud nevyznamenaných by si zasloužil řád či medaili.
Česká státní vyznamenání
- Nejvyšším vyznamenáním je Řád bílého lva. Prezident je propůjčuje českým občanům a uděluje cizincům, „kteří se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužili o Českou republiku“.
- Řád Tomáše Garrigua Masaryka slouží k „vyznamenání osob, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva“.
- Medaile Za zásluhy je vyznamenáním „osob, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek“.
- Medaile Za hrdinství slouží k „vyznamenání osob za hrdinství v boji a k vyznamenání těch osob, které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot“.
- Návrhy jmen předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda; prezident republiky může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez takového návrhu.
V pátek 28. října prezident Miloš Zeman ve Vladislavském sále Pražského hradu propůjčí nebo udělí státní vyznamenání několika desítkám českých i zahraničních osobností. Pokud neporuší zvyklosti a nevyužije i druhý z takzvaných řádových dní, kterým bude 1. leden, metálová bilance třetího prezidenta samostatné České republiky se tím uzavře. Druhý mandát mu končí v březnu 2023.
Až bude znám kompletní seznam nově vyznamenaných, datový tým Českého rozhlasu přinese analýzu, koho a čím jednotliví prezidenti oceňovali. V současných – pro říjen tradičních – diskusích o jednotlivých navrhovaných osobnostech a jejich zásluhách se zatím můžeme poohlédnout po významných českých osobnostech, které se řádu či medaile dosud nedočkaly.
Významnost byla vždy subjektivní kategorií. Změnit se to pokusil mezinárodní tým pěti vědců a jedné vědkyně, ekonomů a informatiků, kteří v červnu publikovali v časopisu Nature článek . Popisují v něm metodu, díky které lze významnost žijící či historické osobnosti vyjádřit jediným číslem. To je pak možné srovnávat s vyčíslenou významností ostatních. Do složeného ukazatele počítají:
- V kolika jazycích má konkrétní osobnost heslo na Wikipedii.
- Jak velký rozsah mají její životopisy na Wikipedii a Wikidatech.
- Jak navštěvovaná její wikipedická hesla jsou.
- Jak úplné jsou její biografické údaje ve Wikidatech.
- Na kolik externích stránek její profily na Wikidatech vedou.
Princip je jednoduchý: čím je někdo významnější, tím víc času a energie mu editoři Wikipedie nejspíše budou věnovat. Už letmé nahlédnutí do zveřejněného datasetu dvou milionů nejvýznamnějších osobností historie ukazuje, že má tento přístup svá úskalí: převažují lidé stále žijící či nedávno zesnulí a najdeme mezi nimi mnoho sportovců a sportovkyň z posledních dvaceti let. Patrně proto, že se jejich čerstvé výsledky vkládají Wikipedie i Wikidat snadno, mnohdy i automaticky a do různých jazykových verzí zároveň.
Dataset však stále dává jedinečnou příležitost prohlédnout si seznam nejvýznamnějších lidí s občanstvím České republiky či příslušností k některému z předchozích státních útvarů, který sestavil někdo, kdo se o takovýto žebříček vůbec nepokoušel. A nepromítal tedy do něj svoje vlastní politické či jiné preference.
Takto vypadá první padesátka nejvýznamnějších Čechů a Češek:
Zdůrazněme, že dataset nejde filtrovat podle vnímané národnosti, ale jen podle státní příslušnosti, kterých řada osobností měla či má hned několik. Doplňme, že české občanství je v datasetu plavkyni Katie Ledecky přiřazené chybně, byť má český původ. A připomeňme, že jde o data zamrazená před čtyřmi lety.
Mapa slavných rodáků
Nad datasetem významných osobností již vzniklo několik interaktivních hříček a nástrojů. I na českém twitteru vzbudila v létě rozruch mapa slavných rodáků a rodaček, zobrazující nejvýznamější osobnosti narozené v konkrétních městech i menších obcích po celém světě.
Část z osobností v seznamu již české státní vyznamenání dostala; z první desítky to byli Martina Navrátilová, Václav Havel, Petr Čech a Milan Kundera. Část zbývajících je zase už příliš dlouho po smrti. Zákony sice žádnou lhůtu pro udělování řádů či medailí in memoriam nestanovují, v historii samostatného Česka se však při udílení nejvyššího vyznamenání, Řádu bílého lva, jen dvakrát vracelo až před druhou světovou válku. Miloš Zeman řádem v roce 2018 vyznamenal československého premiéra Antonína Švehlu, který zemřel v roce 1933, a legionářského generála Stanislava Čečka, který podlehl dlouhodobým následkům zranění z bojů ještě o tři roky dříve, tedy 88 let před oceněním. Z první desítky jsou více než 88 let po smrti Franz Kafka, Bedřich Smetana a pochopitelně Jan Hus.
Toto je tedy dvanáct papírově nejvýznamnějších Čechů a Češek, kteří dosud nezískali české ani československé státní vyznamenání a buď žijí, nebo nejsou po smrti déle než 88 let. Zachováváme původní pořadí podle indexu významnosti:
Thomas Mann. Německý prozaik získal v roce 1929 Nobelovu cenu za literaturu. Po nástupu nacistů k moci odešel do exilu, československým občanem se stal v roce 1936 díky udělení domovského práva v Proseči. Zemřel v roce 1955 ve Švýcarsku.
Kurt Gödel. „Nejvýznamnější logik od Aristotela“ vyrůstal v německy mluvící židovské rodině v Brně, odkud odešel na univerzitu do Vídně a později do Ameriky, kde zemřel v roce 1978.
Ivana Trumpová, rozená Zelníčková. Lyžařka a magistra tělesné výchovy z Univerzity Karlovy byla v letech 1977 až 1992 provdaná za amerického magnáta a budoucího prezidenta Donalda Trumpa. Podobně jako Trump podnikala v hoteliérství. Zemřela letos v červenci.
Alfons Mucha. Malíř, grafik a designér byl vedle ikonických plakátů autorem Slovanské epopeje. Zemřel v roce 1939, hranici 88 let by tedy ani jeho vyznamenání neprolomilo.
Ivan Lendl. Bývalý tenista, vítěz osmi grandslamů ve dvouhře. V roce 1986 emigroval do Spojených států. Má nejvyšší vědci vyčíslenou významnost ze stále žijících neoceněných.
Tomáš Garrigue Masaryk. Kovářova kobyla: jméno prvního československého prezidenta nese nejvyšší československé a později české státní vyznamenání, sám jím oceněn nebyl.
Tomáš Rosický. Bývalý fotbalový záložník a reprezentant, majitel bronzu z mistrovství Evropy 2004, trojnásobný český fotbalista roku.
Tomáš Berdych. Bývalý tenista, v roce 2015 čtvrtý tenista na světě podle žebříčku ATP, po Ivanu Lendlovi druhý český hráč v historii, který postoupil do semifinále dvouhry na všech čtyřech grandslamech.
Miloš Zeman. Coby úřadujícímu prezidentu republiky mu desátým rokem „přísluší řádová insignie I. třídy řádu, včetně řádového řetězu, která mu po skončení úřadu může být usnesením obou komor Parlamentu propůjčena doživotně“. Od Václava Havla ani Václava Klause řád ani medaili nedostal.
Milan Baroš. Bývalý fotbalový útočník a reprezentant. Nejlepší střelec ME 2004, kde Česko skončilo bronzové, druhý nejlepší střelec české reprezentace, vítěz Ligy mistrů v dresu Liverpoolu.
Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi. Rakouský šlechtic s československým občanstvím od roku 1923 propagoval myšlenku Panevropské unie, částečně zhmotněnou v poválečné unifikaci Evropy. Zemřel v roce 1972.
Tom Stoppard. Britský dramatik a zlínský rodák obdržel několik vyznamenání ostrovního království, české však ne, ačkoliv se od kultury své rodné země nikdy neodstřihl a mimo jiné podporoval český disent.
