‚Máme okno na dvůr, kde se popravuje.‘ V novém dokumentu promluví pamětnice o věznici na Cejlu
Za války sloužila brněnská věznice na Cejlu jako ženská věznice gestapa, po únoru 1948 tam komunisté věznili a popravovali odpůrce režimu. Historii místa chce v chystaném dokumentu připomenout historik Pavel Paleček. Na tehdejší bezpráví ve snímku vzpomíná i Vlasta Černá, která v roce 1950 pomohla knězi Felixu Maria Davídkovi. Tomu se podařilo utéct z výslechu StB, udal ho ale falešný převaděč.
„Byla jsem zavřená, že k nám chodili partyzáni a že jsem to neudala. Byla jsem obviněná z hochverrat, velezrady. Byl na mě vystaven zatykač, přišli pro mě dva gestapáci,“ vzpomínají v novém dokumentu ženy, které věznicí na Cejlu prošly.
V posledních osmi let se dokumentaristům podařilo najít několik pamětnic věznice na Cejlu. „Všichni znají Kaunicovy koleje, což byla mužská věznice gestapa. Ale málokdo už ví, že ženská věznice gestapa byla v Brně na Cejlu,“ říká historik Pavel Paleček.
Za druhé světové války byly na Cejlu uvězněny například manželky a dcery těch, kteří byli popraveni po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Byly pak transportovány do různých lágrů. A zastávkou byla právě tato věznice na Cejlu,“ přibližuje historik.
Virtuální prohlídka: po stopách obětí komunismu. Šibenice v Brně patřila k nejobávanějším místům
Číst článek
S pamětnicemi natáčel Pavel Paleček rozhovory i přímo na místě bývalé věznice na Cejlu.
„I pro člověka, který v kriminále nikdy nebyl, je to velmi tísnivý pocit. A když se potom dozvídáte, co tam zažívaly, tak vám z toho jde husí kůže po zádech,“ popisuje Paleček. Dnes žije z pamětnic, které mluvily s dokumentaristy, jen jedna žena.
‚Okno na dvůr‘
„Myslím si, že se dokážu ovládat, ale emoce jsou tak silné, že musím vyvinout velké úsilí, abych se nerozplakala. Věříte?“ přiznává v dokumentu Vlasta Černá.
V roce 1950 pomohla komunisty pronásledovanému katolickému knězi Felixi Davídkovi. Tomu se podařilo utéct z výslechu Státní bezpečnosti a spolu s dalšími lidmi se pokusil přejít hranice na Západ. Udal je ale falešný převaděč.
„Jedinou věc, kterou mi řekla spoluvězeňkyně, bylo, že máme okno na dvůr, kde se popravuje,“ vzpomíná Černá.
Chtěla pomoci svému učiteli, skončila však ve vězení. Půl roku byla na samotce
Číst článek
Na Cejlu bylo oběšeno víc než 12 odbojářů, mimo jiné bratři Karel a Antonín Daňkovi z odbojové skupiny Světlana, která působila v Československu mezi lety 1948 až 1952.
„Donutili je, aby se jeden díval na popravu druhého bratra. Byli to dvacetiletí kluci, kteří naletěli komunistické rozvědce. Způsob, jakým se v Československu v té době popravovalo, byl velmi drastický a velmi nehumánní,“ zdůrazňuje historik Paleček.
Potvrzují to i pamětnice v dokumentu. „To nás probudilo. To bylo vždycky kolem čtvrté, půl čtvrté ráno. Psi začali řvát, hulákaly motocykly,“ vzpomíná jedna z nich.
Velezrada
Ve skupině Světlana byla souzena i Marie Susedková. Ve skutečnosti nechala jen na půdě přespat svého bratrance a jeho kamaráda. „Všechno nám dali na velezradu, přestože jsme nic neudělali,“ říká.
Co zbylo ve mlýně aneb Sirotek z heydrichiády. Rodiče popravili za velezradu, zbytek války strávil v útulku
Číst článek
Věznice na Cejlu vznikla na konci 18. století. Za druhé světové války ji začalo využívat gestapo jako ženskou věznici, po válce tam byli vězněni Němci a čeští kolaboranti odsouzení mimořádnými lidovými soudy. Po únoru 1948 tam komunisté zavírali skutečné i domnělé odpůrce režimu.
„Věznice byla zrušena v 50. letech a většina obyvatel Brna dnes historii tohoto místa nezná,“ je přesvědčen historik Paleček.
