Před 100 lety vypukla španělská chřipka. Ve třech vlnách zabila desítky milionů lidí
Na počátku minulého století se Evropou i zbytkem světa prohnala pandemie španělské chřipky. V celkem třech vlnách podle odhadů zabila až 100 milionů lidí.
První vlna zhoubné nákazy přišla na konci světové války s jarem roku 1918 v mírnější formě. Ta druhá, zkraje podzimu téhož roku, už začala zabíjet.
Lékaři tehdy lidem doporučovali klid na lůžku, zábaly a dokonce i alkohol. Hodně se dbalo na dodržování hygieny – nemocní lidé neměli chodit do společnosti a bylo jim doporučováno, aby si při pozdravu nepodávali ruce.
Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity připomíná, že šlo tehdy o zcela nový typ zmutovaného viru a lidstvo nemělo žádné protilátky. Lékaři v té době navíc ještě neznali antibiotika.
„Zajímavé je, že podle odhadů, by si pandemie španělské chřipky v dnešní době vyžádala přibližně stejný počet obětí, jako tomu bylo začátkem 20. století. I když nyní máme mnohem lepší možnosti prevence a léčby.“
„Velký význam samozřejmě sehrálo i poválečné období. Lidé si hledali domov, hodně cestovali a byli po několika letech války vyhladovělí. Po odborné stránce je jednou z nejpozoruhodnějších věcí to, že virus často zabíjel mladé, do té doby zdravé lidi,“ říká epidemiolog ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Lékaři tehdy věděli vlastně jen to, že se nemoc přenáší vzdušnou cestou. „Možnosti virologické diagnostiky byly tenkrát samozřejmě velice omezené,“ vysvětluje Maďar.
Lidé chřipku podceňují
Data pro Českou republiku ukazují, že lidé chřipku stále podceňují. V poslední chřipkové sezoně u nás v souvislosti s touto nemocí zemřelo přibližně 260 pacientů. Přestože rizikové skupiny mají nárok na očkování zdarma, využívají této možnosti jen zřídka.
„Evropská unie a Světová zdravotnická organizace se snaží, aby byly proočkovány rizikové skupiny obyvatelstva (např. senioři) alespoň na úrovni 75 %. V naší zemi se to ale pohybuje jen kolem 20 až 30 %. Proočkovanost zbytku populace se pohybuje pod hranicí 10 %, takže je rovněž hluboce pod průměrem jiných vyspělých zemí západní Evropy a Severní Ameriky,“ komentuje místní situaci Rastislav Maďar.
Očkování prý přitom funguje velmi dobře. „U rizikových skupin sníží pravděpodobnost hospitalizace o 70 %,“ dodává epidemiolog s tím, že pokud očkovaný člověk přece jen chřipku dostane, probíhá nemoc většinou v mírnější klinické formě a neohrožuje jeho život.
