Fiala: Rok 1968 nám ukázal, že svoboda je tu buď pro všechny, nebo pro nikoho. Myslím teď na Ukrajinu
„Kdo nemá v úctě svobodu v celé její celistvosti, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na pietě před Českým rozhlasem. Připomněl si tam invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. „Podle některých dobových interpretací vpád do Československa naplno odhalil podstatu sovětského myšlení a ruské politiky. Bohužel trvalo 20 let, než se zločinný režim pod tíhou vlastních chyb zhroutil.“
Vážený pane prezidente, pane předsedo, paní předsedkyně, vážení ústavní činitelé, milí pamětníci, dámy a pánové,
Vystrčil: Nežili jsme v normálním světě. Přesto jsme touhu po svobodě nevzdali, buďme na to hrdí
Číst článek
připomínáme si na tomto tradičním místě už 55. výročí přelomových událostí srpna 1968. Boje o rozhlas se staly jedním z nejsilnějších symbolů násilného potlačení takzvaného pražského jara.
Byly to horké dny, které pro Čechy a Slováky znamenaly konec nadějí a marných snů, že by snad šlo skloubit podstatné občanské svobody s vládou jedné strany a nadvládou cizí mocnosti.
A v úctě k obětem, k těm, kteří položili svůj život či přišli o své blízké, k těm, kteří přišli o svou práci, k těm, kteří přišli o svou vlast, k těm všem, kteří přišli o své sny. V úctě k všem těmto obětem, bychom se měli podívat na tyto události i z trochu jiného pohledu, než to běžně děláme.
Svoboda pro všechny
Pražské jaro – nebo spíše obrodný proces, jak se tehdy říkalo – se zakládal na víře, že naše národy mají tehdy svůj osud ve vlastních rukou, že mají možnost se rozhodnout, jakou cestou půjdou, a že mají možnost uzavřít dohodu s Moskvou a rozhodovat o jejích podmínkách.
Pekarová Adamová: Nejlépe uctíme památku obětí tyranií tím, že podpoříme současné bojovníky
Číst článek
To však byla od začátku iluze – Moskva žádné skutečné reformy nikdy nechtěla dopustit a nedopustila, dokud měla dost sil na to, aby si vynutila svoji vůli. Tento zvláštní pokus z roku 1968 byl však přesto užitečný.
Naučil nás, že svoboda je tu buď pro všechny, nebo pro nikoho. Přinesl další potvrzení, že demokracii, lidská práva, občanská práva nelze dávkovat po kapkách, že nemohou existovat bez svrchovanosti, bez plurality politických sil, bez otevřené veřejné diskuse.
A připomněl nám, jak pošetilé je snažit se o kompromis s tím, kdo těmto zásadám nevěří. Protože kdo nemá v úctě svobodu v celé její celistvosti, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat.
Rusko je stále stejně nebezpečné
Jsou to poučení, která jsme získali, a jsou to poučení, která si můžeme zas a znovu ověřovat i v dnešním světě.
Myslím teď zejména na Ukrajinu, o které jsem tu hodně mluvil před rokem a která se ani po roce od našeho posledního setkání nevzdává. Je to právě ona, která celému světu dokazuje, že ruské komplexy, ruské imperiální instinkty zůstávají stejně nebezpečné jako v roce 1968.
Rusko se od okupace v roce 1968 nezměnilo, měli bychom si to připomínat, řekl před rozhlasem Pavel
Číst článek
Podle některých dobových interpretací vpád do Československa naplno odhalil podstatu sovětského myšlení a ruské politiky. Bohužel trvalo dlouhé dvě desítky let, než se zločinný režim pod tíhou vlastních chyb nakonec zhroutil. Takzvaná normalizace byla jednou z obzvlášť smutných a ostudných kapitol naší historie. A i toto si dnes musíme připomínat.
Svojí nezávislosti a svobody jsme ale nakonec dosáhli, dokázali jsme to díky tomu, jakým způsobem se stateční občané v listopadu 1989 rozhodli skoncovat s komunistickým režimem. Nezávislosti a svobody jsme dosáhli a hlavně jsme si je dokázali udržet až do dnešních dnů. Nebyla to samozřejmost.
Chraňme proto svůj demokratický stát a važme si práv, která nám všem garantují, aby naše zkušenosti nebyly marné. A pamatujme si, že svobodu můžeme mít buď celou, včetně všech rizik a zkoušek, které s sebou přináší, nebo ji nebudeme mít vůbec. Právě tak, jak nám připomíná dnešní výročí.
Podívejte se na záznam piety:
