Archeolog Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd označuje objev za pravděpodobně největší soubor svého typu na území Evropy. Při archeologickém výzkumu se našlo celkem 1500 pozůstatků zemřelých. Asi dvě třetiny těch koster byly uloženy právě v hromadných hrobech.

„Hroby mají standardní rozměry asi 2,20 na 2,20. Jsou hluboké tři, tři a půl metru. Oběti jak epidemie, tak hladomoru byly ukládány někdy pietně, někdy méně pietně zase se snahou pro maximální využití prostoru,“ citoval Český rozhlas Regina Frolíka.

V jednom hrobě bylo pohřbeno někdy až 70 lidí. Podle Frolíka nebyly hroby příliš bohatě vybaveny, přesto se při výzkumu podařilo některé dobové předměty v těch jámách najít. „Nejčastější jsou to přezky z takových řemínků, které na opasku držely nohavice. Pak samozřejmě pro nás vítané jsou nálezy mincí,“ vysvětlil archeolog.

Lidské pozůstatky se postupně dostanou na specializované archeologické pracoviště, aby je mohli experti pečlivě prozkoumat. Zatím podrobili té expertize asi 400 jedinců. U každého musí zdokumentovat všechny dochované části kostry.

Podle archeologa Filipa Velímského budou vědci zkoumat řadu parametrů. „Věk, pohlaví jedinců, případné nemoci, výskyt nemocí patrných na kostech, zhojená zranění nebo naopak nezhojená traumatická zranění dochovaná na kosterním materiálu,“ vysvětlil Velímský.

Závěry toho zkoumání můžou odborníkům odpovědět na řadu otázek. Díky výzkumu je například možné zjistit, jak vypadal ve středověku životní styl našich předků nebo třeba jaké metody se tehdy používaly při pohřbívání zemřelých.

Michal Trnka, Pavla Firbacherová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít