„Situace se poměrně rychle mění. Nevíme, jestli je to změna trvalá, k lepšímu, nebo je to jen jakési přeskupení,“ uvádí zpravodaj v pořadu Interview Plus.
Polské ministerstvo obrany uvedlo, že příslušníci běloruských bezpečnostních sil pod příkrovem tmy stříhali díry v hraničním oplocení, aby jím mohli běženci proniknout.
Běženci se už od léta pokoušejí nelegálně dostat z Běloruska do Polska a pak dál do západní Evropy. Někteří z nich ale místo bezpečnějšího života nacházejí smrt v bažinách, lesích nebo řekách.
Skupina běženců potřebovala naléhavou lékařskou pomoc. Na silnici stojí sanitka, uvnitř leží jeden z nich. Jeho bratr zatím leží v lese zabalený ve spacáku a termofólii, která nepropouští chlad.
Na polsko-běloruské hranici sílí uprchlické drama. Tisíce běženců zůstávají bez pomoci zdravotníků a humanitárních pracovníků v pohraničním pásmu. Jak to vypadá na polské straně?
„K našemu úžasu bylo přijetí humanitární pomoci zcela odmítnuto. Jsou to lidé, kteří jsou na území Běloruska, takže za ně plně odpovídá Bělorusko,“ řekl podle agentury PAP premiér Mateusz Morawiecki.
Trasa běženců vede z Afghánistánu přes Írán, Turecko a Řecko a končí v kontinentální Evropě. Cesta jim trvá měsíce a umožňuje ji síť pašeráků, kteří nedbají na mezinárodní zákony ani na lidské životy.
570 migrantů na palubě lodi Ocean Viking v pátek připluje na Sicílii. Po několika dnech čekání na moři jim italské úřady určily přístav k zakotvení. Na lodi začínaly docházet léky i potraviny.
Čtyři středomořské státy zaslaly předsedkyni Evropské komise společný dopis, ve kterém trvají na přebírání běženců ostatními unijními zeměmi coby nástroji solidarity.
Asi tři desítky policistů na akci kontrolovali nákladní vozy, dodávky i autobusy ve čtvrtek, spolu s celníky zkontrolovali přes 400 vozů. Zjistili 12 cizích státních příslušníků.
Hamáček řekl, že policie v poslední době několikrát sice zachytila víc migrantů, nejde však o „migrační vlnu“. Ministr vnitra očekává, že policie odhalí i další běžence v příštích dnech.
Hledání kompromisu by podle komise mohla na rozdíl od roku 2015 pomoci stabilizovaná situace na lépe chráněných vnějších hranicích EU, fungovat začala také Evropská pobřežní a pohraniční stráž.
Příčina požáru dosud nebyla objasněna. Podle určitých zpráv požár založili sami běženci, kteří následně bránili v jeho hašení. Stejného názoru je i řecký ministr pro migraci.
Jihoitalské regiony také podle tiskové agentury EFE upozornily vládu, že jejich zařízení pro migranty jsou přeplněná. Obavy mají i z protestů proti ubytování běženců s nákazou covidu-19.
Loď vyplula v pondělí ráno z přístavu v Marseille a nyní míří do libyjských vod, kde bude poskytovat pomoc běžencům, kteří se ocitnou v krizové situaci ve Středozemním moři.
Nevládní organizace Amnesty International obvinila Evropskou unii, že nečinně přihlíží násilí, kterého se dopouštějí chorvatští pohraničníci na uprchlících a běžencích. Chorvatsko obvinění odmítá.
Řecko již loni v září vyzvalo členské země Evropské unie, aby převzaly děti bez doprovodu, které žijí v nevyhovujících podmínkách v kapacitně nedostačujících uprchlických táborech.
Od minulého týdne se desítky tisíc migrantů snaží dostat do Evropské unie přes pozemní turecko-řeckou hranici. Na místě je reportér Radiožurnálu Thomas Kulidakis.
Na jihovýchodní hranici Evropské unie trvá napětí kvůli tisícům běženců, kteří se snaží dostat z Turecka do Řecka. Evropskou hranici teď všemi silami brání několik set řeckých policistů.
Agentura Demirören uvedla, že v turecké provincii Edirne se daly kolem půlnoci do pohybu asi tři stovky lidí. Agentura Reuters upozornila, že zatím nebyla schopna pravdivost informace na místě ověřit.
Neštěstí se stalo ve 3.00 místního času, tedy hodinu po půlnoci našeho času, když loď připlouvala do města Adilcevaz na severním pobřeží jezera. Plavidlo se nejdříve převrátilo a poté potopilo.
„Socha, která mě ukazuje, jak střílím na imigranty, je neskutečné svinstvo,“ reagoval Matteo Salvini, šéfa italské protiimigrační populistické strany Liga
Řecký ministr Chrisochoidis v září státům EU rozeslal dopis s žádostí o pomoc s nezaopatřenými nezletilými běženci v Řecku. Od té doby se situace zhoršila. Potřebných už není 2500, ale mnohem více.
Chystaný dobrovolný systém pro přerozdělování žadatelů o azyl by mohl zahrnovat i ekonomické migranty. Vyplývá to z textu návrhu, který má Radiožurnál k dispozici.
