Japonské krasobruslaře tragédie v jejich zemi nezlomila
Možná neměli ani na nic podobného náladu, přesto nakonec vyrazili japonští krasobruslaři reprezentovat svoji zemi na probíhající mistrovství světa. Tedy na to, které se původně mělo konat v jejich zemi vycházejícího slunce. Příroda ale rozhodla nakonec jinak. S následky ničivého zemětřesení i následné jaderné havárie se přitom japonští sportovci snaží po svém vypořádávat i na šampionátu.
Do Moskvy jich přitom nakonec dorazilo hned deset, čímž tvoří za Američany, Kanaďany a Rusy dělenou čtvrtou nejpočetnější výpravu na šampionátu. Působí jako vždy, tedy skromně až plaše, v jednom jsou ale rázně zajedno. O tragédii, která postihla je, jejich rodiny a blízké nechtějí mluvit, jako například letošní japonský mistr Takahiko Kozuka.
Vzpomínka na zmíněnou tragédii je ještě stále příliš blízká. K jednomu ale přeci jenom Kozuka nakonec rád svoluje. Ukazuje a popisuje nášivku, se kterou na oblečení japonští bruslaři do Moskvy hromadně přiletěli.
Je na ní nápis ‘Rebirth Japan‘, tedy ‘Znovuzrození Japonska‘ a pod ní ještě dodatek „Jsme vždy s Vámi". Touto cestou tak japonští reprezentanti zdvihají i v jinak ledově chladných ruských tvářích velkou vlnu solidarity.
Zároveň tím poukazují na typickou japonskou vlastnost. Japonci totiž vždy hledí dopředu a jen tak něco, jako že v tomto případě šlo o něco s velkým „N", je nezlomí. To kromě jejich samotné účasti na šampionátu konec konců potvrzují i slova českého krasobruslaře Michala Březiny.
„Mluvil jsem s nimi hned, jak přijeli, když jsme čekali v hotelu na akreditačky. Takže jsem se s nimi bavil, všichni jsou v podstatě pořádku. Nobunari (Oda) byl v Kanadě, takže toho to ani moc nezasáhlo. Sice měl doma rodinu, ale na druhém konci Japonska. Ale samozřejmě pořád to vnímají, snaží se na to teď přestat myslet a jedou ten závod pro svoji zemi,“ přidává Březina své poznatky z komunikace s japonskou výpravou.
Sám brněnský krasobruslař si přitom na původně plánované tokijské MS přichystal speciální krátký program na národní hudbu japonských bubnů. V Moskvě s ním může pokračovat ve snaze, kterou svými nášivkami a černými stuhami na rukávech už pracovití a nezdolní Japonci započali.
Ve snaze, která má jediný cíl, připomenout světu, jaké jsou ty opravdové výhry a prohry se kterými se svět musí vypořádávat. A nepotřebuje k tomu žádné soutěže, žádná mistrovství.
