I když Berdych nad Nadalem vyhraje, nemá jistý postup
Minimálně kalkulačku aby si vzali do ruky tenisté a také fanoušci před závěrečnými zápasy na Turnaji mistrů v Londýně. Herní systém je sice možná atraktivní, ale už ne tolik přehledný, a zdaleka ne spravedlivý. Na rozdíl třeba od fotbalistů totiž nehrají tenisté rozhodující duely ve skupině ve stejnou dobu.
Na běžném turnaji tenisté žádné počtářské pomůcky nepotřebují, přečtou si, s kým hrají, a když vyhrají, pokračují dál. Na Turnaji mistrů se ale bojuje ve skupinách, kde se to před posledními zápasy často vyvrbí tak, že hráči na první pohled nevědí, jaký výsledek k postupu do semifinále potřebují.
"Můžete se z toho zbláznit o tom není sporu, myslím, že třeba loni to byl největší extrém, co jsem v tomhle směru zažil, abych postoupil dál, potřeboval jsem uhrát set možná plus k tomu pár gemů"
Vzpomíná na loňský rok Roger Federer, který ale tehdy také odpovídající počet gemů v duelu s Argentincem Del Potrem uhrál, takže postoupili oba jmenovaní, a domácí tenista Andy Murray se stejným počtem výher ostrouhal. Teď Švýcarský tenista podobnou situaci nezažije, protože si postup zajistil přehlednějším způsobem.
Ale na podobnou situaci může doplatit třeba Tomáš Berdych, kterému nemusí stačit, ani kdyby ve svém posledním pátečním duelu porazil Rafaela Nadala. A byl by to pořádně hořký konec, porazit světovou jedničku, mít dvě výhry na kontě a nepostoupit.
„Mně je to úplně jedno. Nejdůležitější pro mě je jít na ten kurt a udělat na něm maximum. Abych pak mohl přijít do šatny s vědomím, že jsem tam odvedl stoprocentní výkon. Neřeším nějaké počty, půjdu do toho jako do každého normálního zápasu,“ nechtěl se podobnými počty po odpoledním tréninku zabývat Tomáš Berdych, ale smutný scénář, si samozřejmě představit dokáže.
Kdyby totiž porazil Rafaela Nadala v uvozovkách pouze 2:1 na sety, připravil by ještě před večerním duelem o motivaci Andyho Roddicka, a jeho soupeř Novak Djokovič by tak mohl mít v duelu s tímto Američanem snažší pozici. Tohle je velká bolest systému round-robin, kterým se Turnaj mistrů hraje.
A zatímco třeba ve fotbale už se podobně důležité zápasy dávno hrají ve stejný čas, tenisté tento model v jedné hale použít nemohou. A tak na tom Ti, kteří hrají dřív, mohou pochopitelně tratit.
„Na jednu stranu by to mohlo mrzet, ale na tu druhou jakékoliv vítězství nad Nadalem se počítá. A bylo by to pro můj pocit a pro můj tenis jedině dobře. Ale měl jsem zvládnout první zápas, pak bych totiž nemusel spoléhat na nikoho jiného. Určitě bych ale měl větší radost, kdybych zápas vyhrál a čekal na skončení toho druhého, než něco jiného,“ říká Tomáš Berdych, který se tak raději zabývá věcmi, které by ho mohly do semifinále posunout, takže v tréninku piloval údery, které by chtěl v souboji se světovou jedničkou co nejvíc používat.
„Člověk do toho nesmí jít bez hlavy. Protože moc lepších hráčů, kteří by se uměli takhle bránit a prohazovat, není. Ale cesta tam určitě je. Melzer to dokázal, který sice měl skvělou sezonu, ale že by měl porážet zrovna světovou jedničku? No co, povedlo se mu to a je to důkaz, že to jde.“
Zmíněný Rakušan Jürgen Melzer porazil světovou jedničku nedávno, na rozdíl od Tomáše Berdycha, který zdolal Rafaela Nadala naposledy před pěti lety, ale nějaký blok český tenista před posledním zápasem necítí.
„Blok určitě ne. Ne náhodou je první na světě a ne náhodou se neuvěřitelně zlepšil. Když se třeba podíváte na Federera, tak ten si jde nějak pořád po své lajně, ale u Nadala je strašně vidět jak se zlepšil. Jenže tady v hale, na tom rychlejším povrchu je to přece jen něco úplně jiného,“ dodává Berdych.
