Volejbalová pravidla

Málo který sport, snad kromě karosbruslení a sportovní gymnastiky, prošel v poslední dekádě tolika změnami pravidel jako volejbal.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdeněk Haník

Zdeněk Haník | Foto: volejbalcz.cz

Už dávno se nehraje na ztráty, ve hře se objevilo libero, může se hrát i nohama a přibylo mnoho dalších menších změn vedoucích ke zatraktivění tohoto sportu. A v hledání ideální varianty se stále pokračuje.

Když v roce 1895 hledal američan Willian Morgan nový sport, který by se mohl hrát v hale, vymyslel hru zvanou Mintonette. Té se později, podle způsobu odehrání míče, začalo říkat volejbal. Postupně se pravidla ustálila a podle nich se hrálo sto let po celém světě.

Jenže v komerční době potřeboval i volejbal zatraktivnit svůj sport. Mezi roky 1998 a 2000 prošel největšími změnami od svého vzniku. Do hry zasáhlo libero, za chybu se přestalo počítat pokud hráč odehrál míč částí těla od pasu dolů, míč po podání mohl škrtnout o síť a také se přestalo hrát na ztráty.

Přehrát

00:00 / 00:00

Volejbalová pravidla

"Ve starém volejbale do roku 1998 se silný tým v podstatě zabukoval na nějakém stavu a soupeř pokud chtěl vyhrát, tak musel získat body obranou činností. Blokem a tak dále. Dnes se získávají body stále, čímkoli a ten bodový stav strašně uhání. Změnilo to, hlavně to bezztrátové počítání, zásadně ten volejbal," říká ještě nedávno trenér české reprezentace Zdeněk Haník.

Volejbal se opravdu změnil, ale příliv změn v pravidlech pokračoval. Prakticky každý rok se měnila nějaká maličkost ohledně přešlapů pod sítí, čistoty příjmu a podobně. Od letošní sezóny se dokonce hráč může dotknout sítě, pokud to není dotek horní pásky.

Chce to více změn

"To je jako pomoc, ale není to dotažené do konce. Mohli by v tom být ještě progresivnější a tu síť nepočítat vůbec za chybu a pokud nedojde k nějakému stažení sítě, nebo evidentnímu zvýhodnění, ale dotek sítě zbytečně přerušuje hru. Takže podle mě je to nedotažené. Mohli to dotáhnout do konce a tolerovat veškerý dotek sítě," říká Haník.

Ten zaregistroval i zatím poslední změnu, která je ve fázi testování. Po podání smí  přijímací tým útočit pouze za třímetrovou čárou. Zatím se novinka testovala minulý víkend na Mistrovství světa klubů a ze strany hráčů zněla spíše kritika. I tak se i nadále bude hledat nějaká cesta ke změně pravidel.

"Volejbal má nevýhodu v tom, že se hraje třeba dvou hodinové utkání a čisté hry je tam do dvaceti minut. Jinak jsou to pauzy a my by jsme potřebovali protáhnout ten úsek kdy je míč ve hře jakýmkoli způsobem, protože to vzrušuje diváky a přiom zachovat tu razanci útoků, protože ta lidem také chutná," myslí si Zdeněk Haník, jeden z nejrespektovanějších volejbalových metodiků nejen u nás.

Sám má také jeden hodně revoluční nápad. "Já bych pustil sedmého hráče do hry. To je samozřejmě absurdní, to nikdo neudělá, ale já bych tam pustil sedmého hráče, druhé libero, aby se čapalo a míč byl déle ve hře," nabízí Zdeněk Haník. Zda se jeho návrh ujme ukáže až budoucnost.

Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme