Plavkyni Chocové se vyplatil návrat pod trenérská křídla otce
Plavkyně Petra Chocová už letos zažila, jaké to je, chlubit se titulem mistryně Evropy, a ráda by si tyto pocity dnes zopakovala. V květnu totiž triumfovala v maďarském Debrecínu na šampionátu v dlouhém, tedy padesátimetrovém bazénu. Dnes se představí ve finálovém programu úvodního dne mistrovství Evropy v polovičním bazénu ve francouzském Chartres. Teď bude ještě doufat, že její další dnešní představení bude mít s tím jarním společného více než jen fakt, že půjde o start ve stejném závodě, tedy prsařském sprintu na 50 metrů.
Žádné zbytečné čekání a hurá na věc. Útok Petry Chocové na obhajobu titulu mistryně Evropy na její nejsilnější trati odstartoval hned úvodní den evropského šampionátu pořádaného 90 kilometrů na jihozápad od Paříže. Českolipská plavkyně to kvituje s povděkem. Sil bude nejvíce a nebude čas ani na nervozitu z velkých očekávání.
„Upřímně řečeno je mi úplně jedno, co ode mě kdo čeká, ať je to taťka nebo média nebo ostatní lidé. Pro mě je důležité, abych byla spokojená já sama se sebou. Vzhledem k tomu, že jsem už viděla seznam přihlášených, jestli neodjedu s medailí, spokojená nebudu,“ přiznala podle času letos druhá nejrychlejší plavkyně Evropy na startu dnešního závodu.
Chocová se po ‚neúspěšné‘ londýnské olympiádě vrátila po sedmi letech z Prahy zpět do rodné České Lípy. A také ke svému prvnímu trenérovi, tedy otci Tomášovi. Ten také své dceři uděloval ještě těsně před odletem do Francie hodně zajímavé taktické pokyny. ‚Šetři silami na blížící se mistrovství světa.‘
„Dělal si srandu, že pod třicet budu mít padesátku až na světě, doufám, že jsem si všechno už letos nevybrala a osobák v Brně byl jen ukázka stoupající formy,“ doufá Chocová, která se může aktuálně po ranních rozplavbách chlubit na prsařské padesátce čerstvým českým rekordem 30,38 setin sekundy.
Podzim české reprezentace zatím vyšel na výbornou, a to i přesto, že letos, stejně jako skoro celou svoji kariéru, bojuje Chocová s neustálými zraněními. K tradičnímu problému s ramenem se tentokrát přidal i loket a tak šestadvacetiletá blondýnka už hodně nervózně vyhlížela přílet reprezentačního doktora Jiřího Baláše.
„Už přijel, tak jsem klidnější. Mám tu lékaře, maséra, fyzioterapeutku, takže klid je minimálně v hlavě. Loket bolí ukrutně, rameno bolí, i když bolestí ještě nebrečím. A navíc u mě bolest značí formu, takže se toho nebojím,“ potvrzuje mistryně Evropy z dlouhého bazénu pověsti o tom, že když něco Chocovou bolí, vždy je to předzvěst vynikajícího výkonu, v tomto případě medailového. Zda se tato stará známá pravda potvrdí, bude jasno už dnes v podvečer.
