Bronzový čtyřkajak nakonec všechno zvládl a teď to půjde pořádně zapít

Česká republika má sedmou medaili z olympijských her v Londýně. Je bronzová a vybojoval ji čtyřkajak na kilometrové trati. Boj o medaili přitom pro české reprezentanty začal ještě dlouho před samotným závodem. Jeden z členů posádky - Jan Štěrba - byl totiž před dvěma měsíci obviněn z dopingu. Nakonec ale mohl se svými kolegy usednout do kajaku a dojet si pro medaili.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bronzová posádka čtyřkajaku po vyhlášení na OH v Londýně

Bronzová posádka čtyřkajaku po vyhlášení na OH v Londýně | Foto: Jaroslav Plašil | Zdroj: Český rozhlas

„Honzovi nebylo co odpouštět. Rozhodně to neudělal úmyslně. Známe ho tak dlouho, že víme, jaký je, a že by se tohohle úmyslně nikdy nedopustil. Teď jsme si to tady parádně užili a pak to půjdeme někam trochu zapít,“ říká za celý tým, který se po závodu v mixzóně drží kolem ramen, Daniel Havel. „Máme medaili z olympiády, to je super, ne?“

Po závodu celou posádku Josef Dostál, Daniel Havel, Lukáš Trefil a Jan Štěrba zpovídal Jaroslav Plašil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bronzoví medailisté z čtyřkajaku v cíli sršeli radostí

Cítili jste, že jste třetí, ale ještě oficiální výsledky nenaskočily. Co jste v té chvíli, Josefe, prožívali?

Nejdřív jsem nevěděl, jestli jsme na medaili, myslel jsem si, že jsme kolem 4 a 5 místa. Pak jsem viděl, jak se přede mnou kluci radují, tak jsem pochopil, že to prostě cinklo!

LT: Dojeli jsme a já myslel, že druzí. Věděl jsem, že první určitě nejsme, ale to druhé místo bylo hodně blízko. Je to ovšem úplně jedno, mám radost za jakoukoli medaili. Jsem nadšený.

Lukáši, vy jako sběratel pivních podtácků, předpokládám, že medaili si pod pivo dávat nebudete…

To asi ne, ale pořádně ji zapiju.

Kompletní medailovou sbírku z kanálu Eton Dorney završil čtyřkajak, má bronz

Číst článek

Dane, byl to pro vás ten nej závod?

Pro psychiku to bylo nejvíc vypjaté. Před rozjížďkou, to byl první závod na olympiádě, jsem byl hrozně nervózní. Pak to ze mě spadlo a dalo by se říct, že před finále jsem nebyl už vůbec nervózní. Chtěl jsem si to jenom užít. Taková radost se jen tak nezažije. Ovšem byl bych hodně rád, kdybych ji ještě někdy v životě zažil.

Honzo, čím si myslíte, že jste si to jako tým vybojovali?

Když jsme jeli na start, tak jsem si vzpomněl na všechny ty roky dřiny a energii, kterou jsme do toho vložili. Bylo na tom strašně práce. Není to záležitost tohohle roku nebo pár měsíců. Pracoval na tom celý tým. Zapojila se spousta lidí a pracovala jako tým. I ve čtyřkajaku se nás vystřídalo několik a všichni tihle lidé na tom mají svůj podíl. Kdybych je měl jmenovat, tak je to celý zástup. Všechno tohle se do toho promítlo a dneska v tom byla zdravá dravost a dřina. Medaile je o zhodnocení toho úsilí.

Berete to jako tečku za tím vaším hořko-kyselým příběhem?

Přesně tak. Vnitřně jsem trochu doufal, že bude tečka zlatá, ale to bychom byli opravdoví bouráci. Viděl jste sám, jak to bylo vyrovnané. Němci, kteří vloni jasně zvítězili na MS, tady byli pátí. Dneska podstatě mohl vyhrát kdokoli. Že jsme udělali placku? Je to neuvěřitelné!

Jaroslav Plašil, Jakub Kanta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme