Michal Jurman: Kritika Pilařova přestupu je oprávněná
Byl považován za kometu českého fotbalu, během krátké doby na sebe upoutal pozornost jak na východě a západě Čech, tak i ve fotbalové Evropě. Václav Pilař nepotřebuje v těchto dnech astronomické školení na to, aby se na vlastní kůži přesvědčil o tom, že i kometa, ačkoliv krásně září, po čase dokáže padnout hodně rychle k zemi.
„Hej Vánoce, bílé noce, hej hej koleda", musel si trochu předčasně notoval plzeňský záložník Václav Pilař, když se pěkně potichu rozhodl podepsal smlouvu s bundesligovým Wolfsburgem.
Navíc o výši hodnoty toho, co zmíněným podpisem vlastně vykoledoval, se dá výrazně pochybovat. Wolfsburg je zatím 5 bodů od posledního místa tabulky bundesligy, Pilař navíc bude na jaře hrát o reprezentační účast na EURO 2012 a pokud nebude v Česku či kdekoliv jinde nastupovat, může na ni s jistotou zapomenout.
Zatím je tak jedinou jistou fakt, že Pilař, co se týká oné koledy, sklidil od okolí pouze kritiku. A kritiku oprávněnou. Jeho zahleděnost do vlastní kariéry totiž nemá příliš společného se sportovní fair play a hodnotami, které bychom rádi hledali u českého reprezentanta už vůbec ne.
Pilař na sebe sice upozornil už v Hradci Králové, který stojí za zmíněným přestupem. Pamatuji si, jak jsem právě Pilaře viděl v jeho počátcích v Hradci Králové a jako snad první zástupce médií s ním dělal ještě ve 2. lize pozápasový rozhovor.
Vzpomínka na skromného plachého muže oplývajícího strohými odpověďmi, by byla nevýznamná, kdyby Pilařovi ve výkonnostním růstu nepomohl právě přestup do Plzně. Jeho hvězdička teprve tam totiž zasvítila naplno a díky výkonům Západočechů její dráha zavítala i na reprezentační orbitu, kde fanouškům svým svitem nyní pomohla v úspěšné navigaci na evropský šampionát v příštím roce.
Od té doby uběhlo hodně vody a skousnout úspěch už dělalo problém i mnoha větším hvězdám, než jakou je nyní Pilař. Jeho snaha vyprosit si u trenéra Vrby po postupu přes Černou Horu jeden den volna na oslavy navíc, by se dala ještě pochopit, podpis smlouvy s Wolfsburgem bez vědomí Plzně už nikoliv.
Připadá mi to úplně stejný jako kdyby manžel dal ze dne na den své ženě košem, s odůvodněním, že pro něj maminka už vybrala vhodnější kandidátku jeho přízně. Možná silná slova, ale jak jinak rozumět onomu maximálnímu zahledění do finanční i hráčské kariéry na úkor obyčejné slušnosti, kterou společnost i bez Pilařova gesta už tak dost ve fotbalovém prostředí postrádá.
Pilař si tak zatím jako špatný koledník místo světlé budoucnosti vysloužil spíše nelibost nejen plzeňských fanoušků, ale i nejistotu ohledně své reprezentační budoucnosti. Ta se totiž může časem rýsovat podle zcela jiného pořekadla končícího v ryze nevánočním duchu slovy: …vyhoďme ho z kola ven."
