I mezi fotbalovými agenty jsou černé ovce, přiznává Jan Levý
Mluví běžně několika světovými jazyky, mají důležité kontakty a zdá se, že i stále větší vliv na dění v klubech, kterým často pomáhají k velkým penězům. I přesto o sobě hráčští agenti někdy slýchají, že fotbalu škodí.
„Ti všichni mi tu pořád jen nadávají, a pokaždé se tu se všemi pohádám,“ prohlásil onehdy nejmenovaný český agent, když se rozhlédl po tribunách tréninkového centra jednoho tureckého klubu.
Vztahy mezi manažery a oddílovými funkcionáři samozřejmě nemusejí být pokaždé takto vyhrocené, záleží také na lokalitě a míře temperamentu daného obyvatelstva, ale těžko lze čekat idylické prostředí tam, kde jde o velké peníze.
Nejen přístupem fotbalových agentů ke svým klientům se zabýval reportér Jaroslav Plašil
„Záleží na jednotlivých agentech. Já se pro svého klienta snažím vydobýt to nejlepší, například v podobě smlouvy. Je ale jasné, že se to některým lidem nemusí líbit,“ přiznává fotbalový agent Jan Levý,
Syn bývalého reprezentanta a dnes trenéra Stanislava se ale od zdejších manažerů v lecčem liší. Třeba tím, že licenci získal v Německu, kde žil a také vystudoval marketing a sport na vysoké škole. Své povolání si vybral, přestože ví, že jde o velice tvrdé konkurenční prostředí.
„Jelikož se ve fotbale pohybují velké peníze, tak si člověk musí dát pozor. Je třeba si vše pohlídat a právně ošetřit smlouvami, i když jsou koneckonců jen kusem papíru. Samozřejmě se už staly věci, které se mi nelíbily a musely se řešit přes právníky,“ říká.
Vliv sportovních agentů roste, upisují se jim stále mladší fotbalisté
Číst článek
Jan Levý má pod smlouvou jen pár hráčů a asi nejznámějším z nich je Jan Lecjaks, někdejší reprezentant do 21 let. V prvé řadě mu jde o osobní přístup a nesnaží se tak získat velký počet klientů, o které by se pak nezvládal sám starat.
„Jsou větší agentury, které mají spoustu spolupracovníků a úkoly rozdávají dál. V mém případě jde o osobnější přístup,“ srovnává Jan Levý.
Koller na svého agenta vzpomíná v dobrém
Právě osobní přístup dokážou hodně ocenit i samotní fotbalisté. Historicky nejlepšího střelce české reprezentace Jana Kollera dokonce ovlivnil natolik, že chtěl sám podobné služby nabízet.
„Bavilo by mě dělat agenta. Dělal bych tu práci seriózně. Vím, co vyhovovalo mně, takže bych si vzal jen pár hráčů, kterým bych se věnoval. Když se přestupuje do ciziny, tak je potřeba agent. Mně ten můj v administrativních věcech, hlavně v daních, hodně pomáhal,“ vzpomíná Jan Koller.
Bývalý obávaný kanonýr by mohl svou manažerskou kariéru rozjet okamžitě, protože ve Francii, kde žije, licenci nepotřebuje. Ale rozhodl se, že bude trenérem, takže se možná bude časem dostávat s některými agenty do křížku.
Svým svěřencům bude třeba jednou říkat, aby ze sebe nenechali dělat hlupáky, a nenechali si nalhávat, že jsou těmi nejlepšími na světě, což podle některých koučů právě fotbaloví agenti v současnosti dělají.
„Stejně jako v každé branži jsou i mezi agenty černé ovce, které někdy udělají ne zrovna dobrou věc. Pak se podobně nepříznivé pověsti mohou šířit,“ připouští fotbalový agent Jan Levý.
