„Bylo to americké mistrovství seniorů, ale nedá se nic dělat, tohle je důležitější,“ přiznává Ivan Lendl ke své neúčasti na golfovém turnaji. Rozhodování měl zřejmě ulehčené v tom, že zná prostředí a tým, do kterého přišel. S otcem Alexandera Zvereva sám také hrával.

„Známe se dobře, hráli jsme v roce 1976 v Mariboru,“ usmívá se Lendl.

Podrobnosti spolupráce si ale nechává pro sebe, z týmové kuchyně nic nevynáší. Ostatně tím se řídil, i když vedl Andyho Murrayho.

„Naučil jsem se, že cokoliv se řekne, to přijde nějakou oklikou a ztíží to práci,“ říká českým reportérům v New Yorku Ivan Lendl.

Po čase přichází do prostředí, které se prý zásadním způsobem nezměnilo, jen sedmatřicetiletý Švýcar Roger Federer zase o něco posunul hranice.

„Posouvá hranice. Gordie Howe, Jarda Jágr a v tenise je to Roger, v golfu to teď vypadá, že to může být Tiger Woods. Ti nejlepší vždycky udělají něco, co ti ostatní neuměli,“ myslí si Lendl.

Lendl se teď na tenis často dívá i očima sportovního fanouška. A je rád, že se v něm zavádějí některé novinky. Třeba viditelné odpočítávání času před podáním, které je teď v hlavní soutěži grandslamu poprvé, velmi vítá.

„Ty hodiny jsou dobré. Nikdy jsem nechápal, jak můžou hrát na určitý čas mezi servisy, když nemají hodiny na kurtě. To je jako v basketu, kde musíte vystřelit do 24 sekund,“ říká Lendl.

Co už tolik nechválí, je nový model Davis Cupu, ze kterého se stane týdenní turnaj podobný světovému šampionátu pro osmnáct nejlepších týmů na jednom místě.

„Je to velká změna a doufám, že to Davis Cup nezabije. Nevidím momentálně tu pozitivní stránku. Myslím, že Davis Cup měl problémy, o tom není pochyb, hráči nechtěli hrát a dlouho to trvalo. Byl to složitý problém, ale nejsem tím řešením nadšený,“ přiznává Ivan Lendl, který v Davis Cupu v roce 1980 pomohl tehdejšímu Československu k historicky prvnímu titulu

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít