Předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS při zdůvodňování ocenění Martiny Navrátilové naznačil, že to měl udělat už někdo dávno před ním. Nejen za její tenisové výkony, ale také za její odvahu v roce 1975 emigrovat. Kvůli tomu se tehdy stala v Československu nechtěnou.

„Když se o Martině Navrátilové nenapsalo, jak hrála, tak jsme věděli, že vyhrála,“ připomněl Vystrčil.

Vzpomínka na tu dobu je pro Navrátilovou stále bolestivá, se zlomeným hlasem pak sama řekla: „Tenis mi udělal krásný život, ale zároveň mi ho zničil, protože jsem utekla. Když člověk takové kroky udělá, tak si neuvědomí, jak to dopadne s dalšími lidmi v jeho okolí. Moje sestra, která tady je, trpěla hodně. O rodičích ani nebudu mluvit,“ líčila dojatá bývalá tenistka, která před pár měsíci oznámila, že podruhé porazila rakovinu.

Pozvání na ocenění dostala právě v době, kdy s nemocí zápasila a při své děkovné řeči prohlásila, že doufala, že se jejího předání i dočká.

„Je to něco speciálního. Jsem ráda, že jsem se té stříbrné medaile dožila. Pořád se budu snažit správně reprezentovat naši vlast. Tak jako teď se vždycky rozbrečím, když slyším naši hymnu. Moc vám děkuji. Stále se budu snažit dělat správné věci.“ Navrátilové v Hlavním sále Valdštejnského paláce tleskalo přibližně 100 hostů včetně Heleny Sukové, Jana Kodeše, nebo její sestry Jany Navrátilové.

„Fantastické. Připadá mi, že dnes poprvé Česká republika dala Martině na vědomí, co pro zemi znamená. Že je to ohromná osobnost, která je na světě jedinečná a je to Češka,“ připomněla sestra oceněné tenistky Martiny Navrátilové.

Martin Charvát, spu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít