Ukázala jsem, jak jsem odolná, těší Krejčíkovou. Při setkání s Navrátilovou jí gratulovaly i další hvězdy
Tenistka Barbora Krejčíková vybojovala wimbledonský titul v ženské dvouhře. Italku Jasmine Paoliniovou porazila po setech 6:2, 2:6 a 6:4 a získala druhý grandslamový triumf po Roland Garros z roku 2021. „Emocí, co jsem tu zažila bylo strašně moc,“ řekla po výhře na slavném grandslamu pro Radiožurnál Sport.
Báro, jak jste to dokázala?
Nevím, jak jsem to dokázala. Mám z toho obrovskou radost, že se mi to povedlo. Jsem ráda, že jsem to ubojovala, že jsem udržela nervy a bojovala o každý balon. Věřila jsem, že se to zlomí na moji stranu.
‚Nemohu tomu uvěřit, já vyhrála Wimbledon.‘ Krejčíková zmínila i moment, co jí změnil život
Číst článek
Jaké to pak bylo, když jste pak vyšplhala ke svému boxu?
To bylo úžasné, hrozně jsem si to užila. Oni tam dvě hodiny seděli a drželi mi palce. Chtěla jsem se o tu radost podělit s nimi.
Věděla jste, kudy k ním jít?
Ne. Nevěděla, pak mě museli navést, kudy tam jít, a jsem ráda, že mě navedli správně.
Jaké to bylo, když jste viděla u tabule své jméno a šampionka 2024? Byla tam s vámi předsedkyně All England Clubu...
Nádherný pocit vidět, že je tam moje jméno a že jsem součástí historie ve Wimbledonu.
Wimbledon chairwoman Debbie Jevans points Barbora Krejcikova to the name of her late mentor Jana Novotna on the Wimbledon wall of champions.
— Bastien Fachan (@BastienFachan) July 13, 2024
Barbora Krejcikova breaks down in tears.
Beautiful 🤍 pic.twitter.com/1ZrdoeLZXk
Co vám řekla Martina Navrátilová, když jste se potkaly?
Že mi moc gratuluje. Potkala jsem se i s dalšíma vítězkami – Marion Bartoliovou, Conchitou Martínezovou, Mariou Šarapovou a Billie Jean Kingovou. Všechny mi gratulovaly.
Co vás dovedlo k nejlepšímu dni kariéry?
Hodně práce, dobrých i špatných momentů. Hodně pochyb, hodně víry. Je to mix pozitivních emocí i těch špatných. Byla to dlouhá a náročná cesta. Jsem ráda, že jsem to zvládla a ukázala, jak jsem odolná.
Byl ten poslední game nejtěžší z celého turnaje?
Byl určitě těžký doservírovat, byl náročný. Nevím, jestli nejtěžší, protože každý zápas je individuální, ale byl úplně ten poslední, který jsem tu letos odehrála.
Co jste pak cítila, když jste vyhrála trofej, o které jste snila?
Vůbec jsem nevěřila, že ten míč od ní letí do autu, mimo ten prostor. Zírala jsem na něj, on spadl, zahlásili aut a já zvedla ruce... Dívala jsem se do boxu, že je konec a že jsem vyhrála.
A moment @BKrejcikova will never forget 🏆#Wimbledon pic.twitter.com/5pJicSISub
— Wimbledon (@Wimbledon) July 13, 2024
Teď už tomu věříte, že je ta mísa vaše?
Ne, nevěřím. Bude to trvat nějakou dobu, než to vstřebám. Emocí, co jsem tu zažila, bylo strašně moc. Mám radost, že se to dnes podařilo, je konec turnaje a že si mohu odpočinout a zkusit to vstřebat.
Ještě vás čeká bál šampionů, to je tady v neděli večer tradice.
To ano, ale už nebudu hrát žádný tenis.
Těšíte se na to, že nebudete teď chvíli tenistkou?
Uvidíme, jak dlouho mi to vydrží. Jsem přihlášená na turnaj do Prahy, chtěla bych se předvést před domácím publikem. Je to změna z trávy na antuku, která je extrémně náročná. Nevím, co budu dělat zatím.
Dá se popsat to, co zažíváte?
Těžké to je, dokud to člověk nezažije. Každý to vnímá jinak, emoce prožívá jinak. Já cítím obrovskou radost a jsem na sebe pyšná, jak jsem to zvládla.
Kdo vám tady fandil?
Byl tu můj tým, moje anglická rodina, můj brácha s manželkou a měla jsem tu i hosty, kteří chtěli přijet. Byla tady herečka Jana Paulová, hokejista Lukáš Dostál. Měla jsem tu pana Kodeše v boxu a kamarády z Ivančic. Všechno šlo přes trenéra Pavla a já se jen ptala, jestli všichni dostali lístky, a říkal, že jo.
Byla jste před zápasem klidná?
Byla a nebyla. Byla jsem nervózní, to by asi bylo divné, kdybych nebyla. Pak na kurtu jsem byla docela v klidu a říkala si, abych pořád hrála a bojovala o každý balon a že to nějak dopadne.
Bylo to jiné než v Paříži?
Určitě, v Paříži jsem byla tehdy víc nervózní.
