Wartburgy i malé letiště. Volejbalisty čeká další zápas Zlaté evropské ligy v ukrajinském Záporoží

České volejbalisty čeká ve středu další zápas ve Zlaté evropské lize. K němu se vydali na Ukrajinu, ale nikoli do Kyjeva, kde se většinou hrají důležité mezinárodní zápasy. Z hlavního města ještě letěli malým letadlem hodinu na východ a přistáli ve městě Záporoží.

Záporoží (Ukrajina) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čeští volejbalisté okolo trenéra Nekoly

Čeští volejbalisté okolo trenéra Nekoly | Foto: Ota Bartovský / MAFRA | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Nejsou to zrovna destinace, kam bychom jeli na dovolenou, co si budeme nalhávat. Ale stejně je to pro nás zajímavé, například tak malé letiště jsem v životě neviděl. Aby přílety a odlety byly dveře jako do pokoje a vzdálené od sebe asi pět, osm metrů maximálně. Takže z každé země si nějaký zážitek odvezeme,“ svěřil se Radiožurnálu se svými dojmy z přistání na letišti v Záporoží reprezentační nahrávač Jakub Janouch.

Přehrát

00:00 / 00:00

Volejbalisté se vrátili v čase. Alespoň tak si členové českého národního týmu připadali, když přistáli v ukrajinském Záporoží. Více si poslechněte v reportáži Petra Kadeřábka

Tohle ukrajinské město bylo kdysi chloubou Sovětského svazu, vždyť v něm stála přehrada a elektrárna na řece Dněpr. Ještě dnes v něm žije takřka tři čtvrtě miliónu obyvatel, ale jako by se tu zastavil čas

„Je vidět, že to město je opravdu velké, ale okrajové části vypadaly hodně chudě. Tohle jsem zažil, když jsme vyjížděli třeba do Rumunska, do Ruska, nebo někam do těchto východních zemí. Překvapený tím nejsem, ale je fakt, že to ještě přetrvává do dnešní doby, i po těch dvaceti, pětadvaceti letech je to podobné,“ porovnává trenér Michal Nekola své zážitky z cesta na východ z dob své hráčské kariéry a dnes.

Moc se toho opravdu nezměnilo. Šedivé domy s oprýskanou omítkou, mezi nimi jen tu a tam strom nebo keř, rozbité silnice a na nich auta, která by ve své době neřídili otcové dnešních hráčů, ale spíš jejich dědečkové.

Volejbalisté Českých Budějovic slaví jubilejní desátý mistrovský titul

Číst článek

„Když jsem viděl ten wartburg před letištěm, tak jsem se musel smát,“ kroutí nevěřícně hlavou benjamínek týmu, čerstvě devatenáctiletý Jiří Srb. Wartburgy, žigulíky, moskviče, ale také žuky nebo volhy jsme potkávali i na silnici při jízdě z letiště na hotel.

„Ten průjezd byl také velice kvalitní. Myslím, že tam byly skoro dvě autonehody za tu dobu. Nevím, proč se to dává sem, asi aby to zpopularizovalo. Do toho nevidím, jsem jenom volejbalista, ale je to zážitek, něco takové jsem ještě neviděl,“ usmívá se smečař Adam Bartoš, ale zároveň se zamýšlí nad důvodem, proč právě tady se má hrát zápas nejprestižnější evropské soutěže.

Ale hned nad tím mávne rukou a věří, že si čeští volejbalisté přivezou z Ukrajiny nejen netradiční zážitky, ale taky důležitou výhru nad domácím týmem.

Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme