První šampionát v Asii bude zajímavým předělem. Myslím, že ragby nakopne, říká Pavel Telička
Již v pátek začne v Japonsku deváté mistrovství světa v ragby. Bude trvat téměř měsíc a půl a odehraje se na dvanácti stadionech. Tento světový šampionát patří mezi nejvýznamnější sportovní události na světě. Desetitisíce lidí sledují zápasy přímo na stadionu, miliardy u televizních obrazovek. „Jak znám Japonce, tak to bude šílenství,“ říká pro Radiožurnál bývalý prezident České ragbyové unie Pavel Telička.
Šampionát se koná poprvé na asijském kontinentu, očekáváte v Japonsku ragbyovou horečku?
Ragby je sport, který má několik milníků. A když vezmeme v úvahu, že v roce 1985 to byl ještě prakticky ryze amatérský sport, tak každou dekádou dělá obrovské skoky. Řekl bych, že první šampionát v Asii bude opět zajímavým předělem. A to zejména z toho hlediska, jak to ragby nakopne a rozvine úplně v jiném teritoriu. Myslím si, že dostane novou dynamiku, protože když se podíváme na mistrovství světa před čtyřmi lety, tak již první zápas Japonců byl velké překvapení a i nadále jde herně nahoru. Dle mého názoru to tak bude i během šampionátu díky domácí podpoře.
Zakryjte si tetování, prosí pořadatelé mistrovství světa ragbisty. Obávají se spojení s Jakuzou
Číst článek
A jak znám Japonce i trošku kolem tohoto sportu i v různých společenských vrstvách jak vnímají ragby, tak to bude doopravdy šílenství. Když vezmu například šampionát před osmi lety na Novém Zélandu, který je Mekkou ragby, a kde jsem byl, tak atmosféra zde byla jak na zápasech, tak v ulicích, ale s ohledem na menší rozměr všeho, komornější. V Japonsku naopak očekávám, že bude poblázněné, kór, pokud domácí v prvním zápase uspějí proti Rusku. Já předpokládám, že ano, což ještě celý šampionát nakopne a bude to zajímavé i pro další léta z hlediska rozvoje ragby v Asii.
Ragbyové mistrovství světa má relativně krátkou historii, jak je možné, že přesto patří mezi globálně tak významné akce?
Ragby na špičkové úrovni bylo do nedávna doménou relativně omezeného počtu zemí, a přesto je to druhá až třetí nejsledovanější sportovní událost ve světě prakticky za olympijskými hrami a pravděpodobně je někde na úrovni fotbalu. To jen dokumentuje skutečnost, že ragby dokáže pohltit.
Z vlastní zkušenosti vím, že když jsem byl na šampionátu ve Francii, tak mi poté spousta, teď přijde paradoxní část, kamarádek volala a říkaly ‚já jsem se na to podívala a vůbec jsem netušila, jak je to zajímavý sport.‘ Přitom v Česku je to spíše okrajový sport. Myslím si, že ragby oslovuje a to v mnoha ohledech. Ať už je to ragby jako takové, stejně tak atmosféra na zápase, tak kolem, fakt, že je to v mnoha ohledech velmi čistý a gentlemanský sport, a také, že zároveň bere v úvahu zájem diváka. Rozhodčí má totiž na ústech mikrofon jeho prostřednictvím vysvětluje nejen hráčům, ale i televizním divákům co se stalo.
A co je podstatné, ragby za posledních deset, patnáct let výrazně zrychlilo. Pravidla se přizpůsobila tak, že hluchá místa v ragby jsou aktuálně minimální. Když to porovnáte s americkým fotbalem, se kterým vnímá spousta Čechů ragby jako velmi podobné, tak v něm máte akci třeba 15, 20 sekund a poté delší přestávku. V ragby je naopak na špičkové úrovni 20, 30 fází, které trvají několik minut. Nevydechnete si tak, je to dynamické, což diváka vtáhne. Všechny tyto aspekty si myslím, že jsou velmi zajímavé a atraktivní pro diváka ať už na stadionu nebo u televizních obrazovek.
OBRAZEM: Čeští ragbisté se v exhibici utkali s výběrem Nového Zélandu, prohráli 0:43
Číst článek
Vy jste několik šampionátů navštívil, jaká bývá atmosféra?
Je to obrovská sportovní a kulturní událost. Každé dějiště se ale samozřejmě liší. Já si pamatuji na šampionát ve Francii, kde jsem poprvé zažil obrovský zápas na mistrovství mezi Anglií a Francií. Po něm se vyvalily tisíce, desetitisíce fanoušků ze stadionu, na kterém se setkal a začal si povídat Angličan s Francouzem. Nikdy dříve se neviděli a skončili na skleničce. Už na tom stadionu a pokračovali i mimo něj. Je to tedy obrovský tmel. Pro někoho, kdo to nezažil, se to těžko vysvětluje.
Nový Zéland pro měl byl obrovský zážitek. Šampionát zde dominoval ryze sportovní atmosférou. Zároveň se ale konal ve velmi klidném prostředí. Úžasný zážitek pro mě byl den před finálovým zápasem, kdy jsem viděl kapitána All Blacks s členem realizačního týmu procházet se v pantoflích po městě. A byť je to národ, který šílí po ragby, tak je každý nechal být a respektoval je. Pro porovnání si představme, že by šel někde na ulici před klíčovým zápasem Jaromír Jágr nebo Lionel Messi a měli by toto soukromí. Na Novém Zélandu tak byla znát vysoká kultura a respekt. A Anglie byla zase něco jiného.
Každý šampionát je obrovskou sportovní, společenskou a až bych řekl kulturní událostí. Je to obrovská reklama ragby. A na základě předchozích jednání, které jsem měl ve svém předchozím působení v Evropském parlamentu, se šéfem japonského parlamentu, vím, že japonská společnost mistrovstvím žije. Viděli jsme se na G7 v Kanadě a už tehdy, což bylo rok před šampionátem, při večeři nemluvil skoro o ničem jiném, než právě o ragbyovém šampionátu. Myslím si tak, že to bude další milník.
A atmosféra se, dle mého, nedá vylíčit. Myslím si, že je to srovnatelné doopravdy jen s olympijskými hrami. A co se týká vysoké kultury v chování jak hráčů, tak diváků, tak dle mého názoru to nemá vůbec srovnání s jinými sporty.
Jak se díváte na skupinu C, kde bude hrát Anglie, Francie a Argentina? Kdo bude favoritem?
Pro mě je v současné síle favoritem této skupiny Anglie. Realita ale nakonec může být odlišná. Na Argentinu jsem zvědavý, protože pro mě je v tuto chvíli určitou neznámou. Zaznamenala velký růst v období před pěti až deseti lety. Aktuálně mám pocit, že se to ustálilo a patří do první desítky nebo osmičky. Asi bych to ale viděl na Anglii nebo Francii. Nevím, zda Argentina nepřekvapí, uvidíme. Je to ale silná skupina.
Já se přiznám, že se těším na každou ze skupin, protože někdy překvapí zápas některých méně atraktivních soupeřů, kteří předvedou ragby jako řemen.
Španělští ragbisté zuří kvůli rozhodčímu. Rozhodující zápas pískal krajan rivalů v boji o MS
Číst článek
Jak velký dopad může mít šampionát na rozvoj ragby v Česku?
Rád bych to věděl, ale nejsem vybaven schopností předjímat. Faktem je, že to, že jsme v jiné časové zóně, může sehrát svou roli. Ovšem já jsem viděl růst zájmu u nás už před osmi lety, kdy se šampionát konal na Novém Zélandě. Myslím si tak, že časový rozdíl hraje roli, ale ne nutně musí být překážkou pro toho, koho ragby upoutalo.
Musím říci, že zejména veřejnoprávní média, jak Česká televize, tak Český rozhlas k ragby přistoupili velmi vstřícně a pozornost, která byla a je ragby věnovaná, mu velmi pomohla. Řekl bych, že fanouškovská komunita začíná být celkem konzistentní.
Nedokážu to odhadnout a netroufnu si tak odpovědět na vaši otázku, ale buď to bude nárůst, nebo tam může být nějaký pokles, ale myslím si, že bude vcelku konstantní zájem. Opět bude záležet na tom, jak to bude atraktivní šampionát i jak ho média letos přiblíží.
A vzhledem k tomu, že letos budou týmy s ohledem na výsledky, připravenost a formu relativně vyrovnané, tak to může být napínavé a může nastat i nějaké překvapení. Ostatně, když se podíváme na ranking světového ragby, tak aktuálně je v čele Irsko. Malá země, nicméně Irové jsou v tuto chvíli velmi silní. Na druhém místě jsou All Black z Nového Zélandu, třetí, pokud se nemýlím, je Anglie. Je to prostě našlapané a myslím si, že rozdíly ve kvalitě a formě týmů jsou relativně malé. Můžeme tak vidět nějaká překvapení a myslím si, že to bude napínavý šampionát.
Myslím si, že výhra Japonců nad Jihoafričany byla na minulém šampionátu doslova bombou a něco takového nelze zcela vyloučit ani letos. Spíš bych ale možná očekával překvapení mezi nejsilnějšími týmy, že opět nějaký favorit nakonec nemusí uspět. Pro příklad se můžeme vrátit o osm let zpět na Nový Zéland a podívat se na Francii, která je aktuálně v rankingu kolem šestého, osmého místa. Nemyslím si, že se ukazuje v tom nejlepším světle, obdobná situace byla i tehdy a podívejme se, jak hráli (skončili druzí). Něco takové bych tak celkem očekával. Zda tam bude nějaká senzace typu Japonci na úkor Jihoafričanů, to nevím, ale možná, že domácí Japonci překvapí v tom, jak daleko dojdou.
