Hraní v nejlepším klubu světa mi dodalo elán, říká házenkářský brankář Mrkva o angažmá v Kielu
Házenkářský gólman Tomáš Mrkva patří k oporám české reprezentace, a od této sezóny nastupuje za jeden z nejlepších klubů na světě - německý Kiel. Ten jako tradičně i v tomto ročníku hraje o bundesligový titul a snaží se uspět také v Lize mistrů. Mrkva má v týmu velkou konkurenci - olympijského vítěze, mistra světa i Evropy, a dvojnásobného nejlepšího házenkáře světa Dána Niklase Landina.
Jak jste se svým angažmá v Kielu spokojený?
Hodně, i s časovým vytížením v brance. Málokdo asi čekal, že se dostanu tak často do brány. Vždy se snažím podat, co nejlepší výkon a zatím se mi to daří. Snad jenom dvakrát nebo třikrát se mně a Niklasovi stalo, že se nám ani jednomu nedařilo nebo že jsme klukům moc nepomohli.
Jaká je spolupráce s trenérem Kielu, vaším bývalým spoluhráčem a bývalým nejlepším házenkářem světa Filipem Jíchou?
Funguje to na té nejvyšší úrovni, vlastně jako všechno tady. Filip je známý tím, že byl perfekcionista už jako házenkář a je perfekcionista i jako trenér. To se potom odráží na tom, co po nás vyžaduje, abychom věci dělali do největších detailů. To samozřejmě neznamená, že si nenechá říct názor od těch nejzkušenějších, jako je Sander Sagosen nebo Domagoj Dule Duvnjak.
Sagosen a Duvnjak jsou opravdovými házenkářskými hvězdami, kterých bylo koneckonců v klubu hodně. Je Kiel opravdu takový jiný házenkářský svět?
Je, ale do detailů bych moc nechodil. Nechci urážet ostatní kluby, ale jak je to největší klub na světě ohledně tradice a úspěchů, nedá se to s ničím srovnat.
Když slyším, jak nadšeně mluvíte o tomto angažmá, užíváte si házenou stále jako za mlada?
Určitě ano, možná ještě víc! Doufám, že i ve svých 34 letech mám před sebou ještě hezkých pár let kariéry. Snad to vyvrcholení kariéry bude trvat dlouho, stejně jako takové to splnění dětského snu. Když pominu jednu sezonu s Bergischerem, kdy jsme postoupili do Bundesligy, člověk hrál víceméně o nic a byly takové sezony, kdy byl připravený, že si to nějak odehraje, skončí pátý, šestý, desátý, že to je jedno. Najednou se hraje o nejvyšší příčky, hraje se o titul, jako jsem zvyklý z Karviné. To je impuls, který člověku dodá elán do žil i v tom pokročilejším házenkářském věku.
3:04
Proč čeští házenkáři nehrají Ligu mistrů? Zásadní je infrastruktura, nestačí ani na Evropskou ligu
Číst článek
Vždycky jste působil neskutečně klidným dojmem. Vydrželo vám to i v Kielu?
Myslím, že ano. Vždycky se říká, že s věkem se člověk se uklidňuje. Když hrajeme tady před tisícovkami lidí a člověk udělá super zákrok, emoce jdou samozřejmě ven. Ale já se snažím být před zákrokem soustředěný, protože větší výlevy emocí člověka akorát rozptýlí a pak se nesoustředí na to, na co by měl. Takže toto zůstává stejné. Bylo mi řečeno, že při chytání vypadám znuděně, ale tak to není, to je prostě můj styl. Když se zákrok pak povede, užiju si ho s fanoušky.
Projevuje se fakt, že hrajete v tak elitním házenkářském týmu, v zájmu fanoušků o vaší osobu? Protože když to porovnáme třeba s fotbalem, Kiel je takový Bayern Mnichov...
Abych řekl pravdu, tak moc ne. 98 % času jsem v Kielu nebo na cestách s mančaftem, tak se člověk mezi lidi moc nedostane. Ve městě vás na ulici někdo někdy pozdraví nebo si přijde pro fotku, ale že by se mi ozývali lidi z mládí, se kterými jsem nemluvil deset let, to se mi nestalo.
