Kouč Beran o Miculyčové: Má větší rozhled než vrstevníci. Díky sportu procestovala svět a zná fajn lidi
Tváří projektu Olympijský rok Radiožurnálu je cyklistka Iveta Miculyčová, ale hodně času s ní tráví i její trenér. Českou účastnici olympijského freestyle BMX od loňského léta vede Michael Beran. Muž, který byl celosvětově uznávaným závodníkem v tomto sportu, se po konci kariéry rozhodl kvůli práci přestěhovat. Je správcem modlitebny Adventistů sedmého dne v Sedlčanech.
Vítá mě muž, který sedí do stereotypu freestyle jezdce. Kšiltovka s velkým rovným kšiltem, volné triko, potetované ruce a přátelský úsměv. Z člověka, který trávil čas ve freestyle komunitě, je to ale ke správci modlitebny zajímavý skok.
Kouč Beran o Micylučové: Má větší rozhled než vrstevníci. Díky sportu procestovala svět
„Už od dětství jsem věřil v něco nad námi. Jak to bylo přijímáno, tak to lidé špatně chápali. Říkali mi, že jsem rád chodil na párty, pil jsem a chodil za holkama. Na to jsem odpovídal tak, že jsem nebyl šťastný. Bylo mi divné, že tam něco chybí. Lidé si myslí, že do kostela chodí jen slušňáci. Sem ale chodí hříšníci, kteří mají největší problémy, aby na ně dostali odpověď. Hlavně chtějí odpustit za hříchy, protože je to trápí,“ říká Beran v parku před modlitebnou.
Modlitebna jako fitko
A v ní lze nalézt i podpis jeho sportovní duše. „Mám tu vše, co potřebuji. Rotoped a hrazdu, protože mi vždy vadilo utrácet za fitko. Naučil jsem se cvičit s vlastní vahou, sice jsem si sem koupil činky za pár korun, ale jinak tady trávím čas přes zimu. Spíš jsem si tady udělal takovou bušírnu,“ vysvětluje trenér české olympijské naděje.
Beran vede Ivetu Miculyčovou přibližně rok. A už poznal i různé její nálady, které podle něj jsou častým znakem současné nastupující generace. „Hodně mladých v pubertě začne být kyselých, stěžovat si a vzdávat věci. Vždy jí vysvětluji, že se poddala pocitu, který se jí vyvolával uvnitř. Říkám jí, že se musí dívat kolem sebe, že pořád svítí sluníčko. I kdyby nesvítilo, tak za mraky pořád je. Musí si najít něco hezkého, co jí udělá radost, od toho se odpíchnout a vrátit se sebevědomá,“ přiznává Beran.
I tak ale Iveta Miculyčová při chování ve škole vypadá o pět nebo šest let vyspělejší. „Na úkor puberty musím uznat, že oproti vrstevníkům je na tom dobře. Díky sportu mohla cestovat a potkávat se s novými lidmi. Má větší rozhled. Navíc dost času tráví se mnou a já jsem o patnáct let starší. Hodně si spolu povídáme, vedeme spolu duchovní diskuse, což ona má ráda. To si myslím, že jí posouvá,“ dodává Beran.
