'Pan Gudas, pan Plekanec.' Národní tým je plný nových tváří, Hrachovina některé znal jen z televize
Hokejová reprezentace se sešla před odletem na světový šampionát. Do libeňské arény dorazil takřka finální tým a je v něm řada nových, mladých tváří, což někdy vede k zvláštním situacím.
„Někdo mi tu řekl 'dobrý den,' tak nevím, co si o tom myslet. Je tu spousta nových obličejů, ale tím budeme mít šanci překvapit hodně týmů, bude v tom naše síla,“ smál se mezi novináři obránce Philadelphie Radko Gudas.
Když zkušený bek vešel do šatny, hned zjistil, jak slušně je vychovaná hokejová mládež v Česku. Vykání v kabině reprezentačního mužstva nepamatuje, jenže letos se v ní při srazu před odletem na šampionát sešlo hned několik hokejistů okolo dvaceti let.
Mezi nimi je třeba Dominik Hrachovina z finského Tampere, který při vyjmenovávání, koho ze svých nových spoluhráčů poznává, začíná hodně ostýchavě: „Možná tak pana Plekance a pana Gudase. S pár kluky jsem byl v mládežnických reprezentacích. Jinak jsem je viděl akorát v televizi, tak jsem byl za nominaci rád jako dítě na Vánoce,“ říká mladý gólman.
Plekanec: Nejdu nikoho učit
Teď Hrachovina vyrazí do Dánska i s panem Plekancem, i když se dá čekat, že se oslovení stejně jako ostýchavost brzy změní. Zatímco řada hráčů zažije mistrovství světa vůbec poprvé, Tomáš Plekanec si v květnu takhle prodlužuje sezonu už pojedenácté, a už jen proto by měl mít důležitou roli i mimo led.
„S věkem je to normální, ale nejdu nikoho učit. Snažím se pomoct věcmi, které mohou chybět. Je na mladých, aby přinesli dravost a rychlost,“ přemýšlí útočník Toronta.
Teoreticky by se právě takhle měl tým prezentovat, ale není to styl, do kterého by podle trenérů pětatřicetiletý Plekanec nezapadal. Na druhou stranu, on sám už v účast na šampionátu příliš nevěřil.
„Nepočítal jsem s tím, že pojedu, protože tu jsou mladí kluci. Ale hokej mě baví, hraju ho rád a když je možnost hrát, hraju,“ dodává Plekanec. Svou chuť může přenést také na nejmladší reprezentační výběr posledních let.
