Sportoviště duchů. ‚Smutný pohled, počítáme ztráty,‘ říkají provozovatelé dosud uzavřených areálů
Nařízená opatření proti šíření koronaviru uzavřela takřka všechna pražská sportoviště. Místa, kde se jindy za den vystřídají tisíce lidí, oněměla. Teprve od úterý se některá z nich znovu otevřou. Jak během nouzového stavu vypadají plavecký bazén či skatepark? Vypravili jsme se tam podívat.
Atletický stadion Spartak Praha 4
„U nás se teď neděje vůbec nic. Všem našim sportovcům jsme poslali mail, že vnitřní i vnější prostory jsou zavřené a jediný, kdo tam chodí, je správce,“ říká pro iROZHLAS.cz předseda oddílu Tomáš Nakládal.
„Příspěvky na sezonu vybíráme v lednu, ale myslím, že je nikdo nebude chtít zpátky, protože za tu situaci nemůžeme. Doufám, že ta opatření trochu zmírní, protože na velkém stadionu by snad atleti trénovat mohli. Ta atletika je stejně spíš o jednotlivcích a lidi by se měli hýbat,“ doufá v brzký návrat na sportoviště.
Golfový areál Hodkovičky
„Máme kompletně uzavřený rezort, nikdo k nám nechodí, takže nemáme žádné příjmy. Ani z reklam, vše spadlo na nulu. Náklady ale běží dál, zaměstnance nepropouštíme. Nejvíc pracuje údržba, protože tráva a hřiště údržbu potřebuje pořád. Ušetříme akorát za vodu, protože tu nejsou klienti, a tím pádem nikdo nechodí na záchod,“ vypočítává finanční ztráty během pandemie provozní manažer areálu Filip Jettmar.
„Pronajímáme ještě restauraci, ale nájem jim budeme muset asi odpustit, protože nemohou podnikat. Navíc to musíme hlídat, protože jsme u cyklostezky a lidé, když nevidí golfisty, tak nám tady venčí psy,“ přibližuje další z problémů, který musí kromě ztráty příjmů řešit.
Plavecký stadion Podolí
„Je to smutný pohled. Areál je komplet uzavřen a chodí tam pouze údržba. Musíme ale udržovat vodu, filtrovat a topit, takže tam jsou strojníci. Rekonstrukce v plánu nemáme, protože na to nejsou peníze a šetříme, kde se dá,“ líčí pro iROZHLAS.cz současnou situaci v podolském bazénu jeho ředitel Jan Bezděk a v hlavě už počítá ztráty.
„Za ty poslední dva týdny, co nefungujeme, by to číslo mohlo být okolo pěti milionů korun. Je to ale hrubý odhad, bereme to z výpočtů, jako kdyby byl normální den a chodili k nám návštěvníci, studenti a trenéři,“ odhaduje finanční ztráty způsobené uzavřením stadionu v době pandemie koronaviru.
Skatepark Maxima Habance
„Ten prostor byl vždy soukromý, takže tam teď bohužel nemohu vůbec nikoho pustit. Co se týče ostatních skateparků v Praze, tak ty, co jsou oplocené, mají zavřeno. Pak jsou ještě ty neoplocené a tam platí to, co na veřejném místě – s rouškou nikoho asi vyhazovat nebudou,“ vysvětluje Habanec, který má momentálně spíše problémy s motivací.
„Já bych si třeba místo, kde bych si mohl zajezdit, i sám našel, ale nejtěžší je motivace, protože kvůli tomu, co se děje kolem, je těžší udržet si dobrou náladu a motivovat se k výkonu. Zase mám teď víc času doléčit různá zranění, takže alespoň na tu regeneraci je to fajn,“ uzavírá osmadvacetiletý rodák z Prahy, který se chtěl kvalifikovat na olympijské hry v Tokiu, kde měl letos mít skateboarding premiéru.
Cyklistický velodrom na Třebešíně
„Sportovat se teď nesmí, takže tady děláme údržbu zeleně a dalších věcí. Za normálních okolností by se teď začínalo jezdit, dvakrát týdně by tu bylo zhruba 100 malých dětí. Pak by tu ještě jezdily větší děti na horských kolech, těch by bylo dalších asi 30,“ vysvětluje trenérka Jaroslava Mixová.
„Dráhaři by začínali jezdit až teď, když se dělá hezky. Zavřený je totiž i krytý velodrom v Motole. Pokud by nařízená bezpečnostní opatření polevila, tak jsme schopni tréninky rozdělit tak, aby zde byl určitý počet dětí. Finanční ztráty pro nás zatím nejsou nijak zásadní, pokud by nám tedy magistrát a ministerstvo nezkrátily dotaci na provoz. Problémy mají pouze trenéři, kteří zde dělají osobní tréninky.“
