Scotty Bowman v dokumentu Derika Murrayho vyprávěl o tom, jak ho jako juniora v dobách, kdy se hrálo bez helem, trefil soupeř do hlavy a způsobil mu frakturu lebky. Tahle rána tedy ukončila jednu hráčskou kariéru, ale protože je prý všechno zlé pro něco dobré, zase nastartovala jinou, a skutečně výjimečnou kariéru trenérskou.

Vždyť o 50 let později, právě 13. června 2002, už jako starší pán s brýlemi podeváté zvedl nad hlavu nejslavnější hokejový pohár, ten pro vítěze NHL. To se nikdy předtím ani potom jiným trenérům nepovedlo a minimálně nějakou dobu ještě určitě ani nepovede.

„Jo, vyhrát Stanley Cup… Jestli získáte jeden, nebo dva, pět, nebo šest – prostě to vždycky znamená, že jste dosáhli něčeho výjimečného. Nepočítám to, i s jedním bych byl spokojený,“ říkal Bowman.

Jenže nakonec by mohl mít skoro na každém z prstů svých rukou prsten pro vítěze Stanley Cupu. Ještě v 70. letech pětkrát uspěl s Montrealem, pak jednou s Pittsburghem a nakonec třikrát s Detroitem. A u posledního Bowmanova triumfu byl i brankář Dominik Hašek.

„Věděl koho poslat na led, to bylo hrozně důležité. Moc nedal na taktiku. Pamatuji si, že jsme měli za celý rok dva tři mítinky o taktice. Ale na střídačce byl naprosto výjimečná osobnost, největší z největších,“ vzpomíná na trenérskou legendu Dominik Hašek, a když někdo vysloví jméno Scottyho Bowmana, ihned se mu vybaví ještě jedna zvláštnost.

„Měl na tréninku některé specialitky. Někdy pískal na píšťalku, někdy na lesní roh. Hráči, kteří přišli do Detroitu, z toho nejdřív byli paf, ale během sezony si zvykli,“ vzpomíná Hašek.

Teď už Scotty Bowman brusle, trenérské sako, píšťalku ani lesní roh nepoužívá, kariéru ukončil v roce 2002 a dnes je mu 86 let.

David Nyč, tat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít