Bývalá světová rekordmanka by se nejraději odstěhovala do buše
Jen z povzdálí už sleduje vrcholový sport Daniela Bártová. Jedna z průkopnic ženské tyčky, která v roce 1995 ohromovala atletický svět srážením jednoho rekordního zápisu za druhým, ke královně sportu přešla z gymnastických koberců po olympiádě v Barceloně 1992. Vleklé zranění a únava z osmnácti let ve vrcholovém sportu Bártovou uprostřed loňské sezony donutily kariéru ukončit. Jejím posledním zápisem tak zůstalo čtvrté místo na olympijských hrách v Sydney ze září 2000.
Jak si užíváte dní bez vrcholového sportu?
Vrátila jsem se domů do Ostravy, trénuji malé děti. Mám jich asi padesát, od pěti do deseti let. Učím je základy atletiky, základy gymnastiky a míčové hry.
Baví vás to?
Celkem ano. Někdy jsou na mě moc nešikovné a hlavně příliš ukřičené, ale jsou i chvíle, kdy jsou naprosto skvělé.
Je role učitelky tím, na co jste po kariéře pomýšlela?
Je to spíš koníček, s dětmi trénuji dvě hodiny denně. Dopoledne pomáhám ve firmě mého táty.
Mrzí vás, že jste z velkého kolotoče sportu vypadla?
Jen malinko. Každý týden se připravovat, jet na závody, odskákat, rychle na letiště, domů a všechno nanovo - už jsem toho měla plné zuby. Vrcholový sport jsem dělala osmnáct let a teď chci být normální ženská. Mít rodinu, spokojeného manžela. Bylo načase odejít pryč.
Pocítila jste konec popularity. Kolik jste třeba v posportovním životě poskytla rozhovorů?
Když jsem se vrátila do Ostravy, tak celkem dost. Všechny zajímalo, co s dětma dělám, kde jsem, co plánuji. Takže konec popularity jsem zatím nepocítila.
Přijde to?
Určitě, v létě už to znát bude. Na druhou stranu se s dětmi dostanou na závody, občas něco vyhrají, tak se pořád budu točit mezi lidmi. Já ale nikdy nebyla populární jako třeba Jan Železný, nemá mi tedy ani moc co chybět.
Rok 2001 byl pro českou atletiku veleúspěšný. Co jste tomu říkala?
Obdivuji výkon Romana Šebrleho, Honza Železný je zlatá ruka, je jen dobře, že čeští atleti dokázali potenciál zúročit v medaile.
A jak vás chytla ženská tyč, hlavně to, co se dělo ve finále v Edmontonu, veleskoky Dragilaové a Feofanové?
Dragilaová a Feofanová se o světové zlato praly na nevídaně vysoké a pro mě neuvěřitelné výšce - tím pádem mě vůbec nemrzí, že jsem skončila.
Světové a evropské šampionáty či olympiádu jste absolvovaly ve dvojici s Pavlou Hamáčkovou. Nepodepíše se na ní, že už ve vás nemá konkurentku?
Veřejnost u nás podceňuje Kateřinu Baďurovou. Je jí teprve osmnáct a už má skočeno 435 centimetrů. Teprve Katka je podle mého ta tyčkařka, co bude skákat 480 centimetrů. Když se podívám na českou tyčku nevidím Pavlu Hamáčkovou, ale Kateřinu Baďurovou. Dejte na mě, už za dva roky bude Katka úplně jinde, než jsme byly já a Pavla.
Kdybyste dostala nabídku například právě Baďurovou vést, utekla byste od dětí?
Já o trénování vrcholového sportu přemýšlela, ale určitě ne teď a určitě ne tady, v České republice.
Proč?
Protože ani není kde. U nás je v podstatě jenom Praha, třeba v Ostravě je prakticky nemožné se profesionálně trénováním živit. Když už bych měla z Ostravy odejít, šla bych do zahraničí.
Proč vám Praha vadí?
Praha je fajn, co se týče peněz, práce a vyžití. Ale já jsem člověk narozený na vesnici, nemusím moc lidi, humbuk, party. Mám ráda svůj klid a pohodu. Úplně nejradši bych bydlela v buši, měla jen dva koně, manžela a byla bych šťastná. V Praze člověk vstane, rychle valí do práce, honí peníze a rychle z práce. To není pro mě.
To znamená, že byste šla trénovat třeba na Island, kde tyčka bují? Jaké místo se vám líbí?
Island je fajn - závodila jsem tam moc ráda, nejen proto, že jsem tam i často vyhrávala. Z míst, kde je zima, se mi na Islandu líbí určitě nejvíc. Ale právě teplo je moje. Moře mám moc ráda, hlavně Španělsko a Itálii. To je moje krev.
Daniela Bártová
HME 1996 - 6. místo, MS 1997 - 5. místo, ME 1998 - 2. místo, MS 1999 - 6. místo, OH 2000 - 4. místo
Světové rekordy Daniely Bártové
Venku
410 cm - 21. května 1995 v Lublani, o 2 cm vylepšila zápis Číňanky Kuej-čchingové, 412 - 18. června 1995 v Duisburgu, zlepšila předchozí výkon, 413 - 24. června 1995 ve Wesselu, zlepšila předchozí výkon, 414 - 2. července 1995 v Gatesheadu, zlepšila předchozí výkon, 415 - 5. července 1995 v Ostravě, zlepšila předchozí výkon, 416 - 14. července 1995 ve Feldkirchu, zlepšila předchozí výkon, 417 - 15. července 1995 v Gisingenu, zlepšila předchozí výkon, 420 - 18. srpna 1995 v Kolíně nad Rýnem, o 2 cm vylepšila rekord Němky Müllerové, 421 - 22. srpna 1995 v Linzi, překonala předchozí rekord, 422 - 11. října 1995 v Sálgotarján, překonala předchozí rekord
V hale
420 cm - 24. ledna 1995 v Praze, o 5 cm vylepšila zápis Číňanky Cchaj-jünové, 441 cm 4. února 1998 v Erfurtu, o 1 cm zlepšila rekord Američanky Dragilaové, 443 cm - 14. února 1998 v Praze, o 1 cm překonala rekord Islanďanky Flosadottirové, 446 cm 6. března 1998 v Berlíně, o 1 cm zlepšila výkon Ukrajinky Balachonovové, 448 cm - 8. března 1998 v Sindelfingenu, o 1 cm vylepšila zápis Australanky Georgeové
